Článek
Na letošním Designbloku jste představil stůl z pískovce, který navrhli profesionální designéři. Proč po zahradních kuchyních právě takový stůl?
Protože je unikátní a dá se použít venku i v interiéru. Tento konkrétní stůl navrhla talentovaná designérská dvojice Smetana & Lexová. K naší spolupráci došlo vlastně náhodou. Moje žena si domů přinesla krásný dřevěný stoleček, který od nich koupila, a ten se mi natolik zalíbil, že jsem se rozhodl je oslovit. Přijeli k nám do lomu a pískovec je velmi zaujal. A tak jsme se hned vrhli do spolupráce.
Chcete více pracovat s designéry, jakou o tom máte představu?
Kooperace s designéry mě nesmírně nadchla a bavila, takže v této součinnosti vidím velký potenciál. Mojí vizí je propojit moderní design s tradičním kamenickým řemeslem a ukázat, jak krásné a originální věci lze z pískovce vytvořit.
Navíc pískovec z našeho lomu vyniká extrémní tvrdostí a vysokým obsahem křemene. Umíme ho opracovat na vysoce hladký a polomatný povrch. Nabízí skvělé možnosti pro kreativní zpracování a použití. Historickou zajímavostí je, že z kamene ze stejné lokality je rodinná hrobka Šporků v Kuksu.
Do hlíny otiskuji svoje pocity, říká výtvarnice Karolína Kučerová
Inspiruje vás historie pískovce v Čechách?
Při práci na projektech, jako jsou rekonstrukce kostelů či historických objektů, cítím obrovskou radost z možnosti přispět k zachování našeho kulturního dědictví. Nedávno jsme například dodávali pískovec pro dlažbu na zámek Sychrov. Na hradě Karlštejn jsme realizovali nové schodiště. Dělali jsme dlažbu na Pražském hradě i podstavec pro sochu svaté Anny v Hostěradicích.
Také jsem se dostal právě díky informacím od paní průvodkyně v Kuksu do archivu v Trutnově k listinám, které se vztahují k lomu ve Vyhnánově. Je jich tam plná bedna, jenže je to všechno psané asi kurentem, nevím…
Já rozumím pískovci, ale kdyby mi někdo chtěl pomoci s překladem, budu moc rád, opravdu, ozvěte se mi. Může to být třeba i hezká diplomová práce budoucího historika. (usmívá se)
Co všechno jde vyrobit z pískovce?
Pískovec je tradičním stavebním materiálem s bohatou historií v naší zemi, kde byl použit při výstavbě mnoha významných památek, dokonce i soch. S vysokým obsahem křemene je vhodný na fasády budov, interiérové stěny či krby, kde dodává prostoru přirozený a estetický vzhled.
Zajistí pevnost zídkám a plotům. Pískovcové schody jsou nejen funkční, ale i vizuálně atraktivní, to platí i pro dlažbu na terasy, a dokonce i dlažební kostky, které se používají na náměstích, ulicích nebo v historických zónách.
Nejvyšší pevnost a odolnost vykazuje pískovec s křemičitým pojivem, který je znám svou tvrdostí a odolností vůči zvětrávání.
Na co se zaměřujete vy?
Rád propojuji konvenční hodnoty s aktuálními designovými trendy. Takže se soustředíme na jedinečné interiérové prvky, jako jsou stolní desky, obklady stěn či dekorativní panely, které vnášejí do prostoru přírodní krásu a nadčasovost tohoto materiálu.
Pískovec je obecně známý sice lehkou opracovatelností, ale prý také rychlým zvětráváním a degradací. Přitom některé památky z něj zhotovené vykazují dlouhou životnost. Je pískovec svou kvalitou a barvou jenom jeden?
Pískovec je sedimentární hornina, která se vyskytuje v mnoha variantách lišících se složením a vlastnostmi. Klíčovým faktorem ovlivňujícím jeho pevnost a odolnost je typ pojiva, které spojuje jednotlivá zrna.
Existují pískovce s jílovitým, vápenatým či hlinitým pojivem. Nejvyšší pevnost a odolnost vykazuje ten s křemičitým pojivem, který je znám svou tvrdostí a odolností vůči zvětrávání. Zachovává si svůj estetický vzhled po dlouhou dobu. Je lákavý teplými jakoby sluncem inspirovanými odstíny.
Můžete jmenovat konkrétní srovnání starého kamenického řemesla s moderní technologií, kterou používáte?
Tak třeba výroba schodů byla dříve náročná a zdlouhavá. Vytěžení kamene v lomu probíhalo za pomoci dřevěných dubových klínů a železných tyčí. Dubové klíny se zalily vodou, nabobtnaly a utrhly kamenný blok.
Pak se kámen dělil tzv. švihovkou, speciální kamenickou palicí. Její název byl odvozen z násady, která byla pružná, aby bylo možné kámen klíny správně rozlomit. Muselo se s ní umět zacházet, aby klín dostal ránu – ani malou, ani velkou a přesně mířenou. Jinak vylítnul ven.
Pak začalo hrubé opracování. To se provádělo špičákem, kterým se kámen opracoval do základního tvaru – délky, šířky a výšky. Tento krok byl fyzicky náročný a vyžadoval od kameníka sílu i zručnost.
Přesnější obrysy schodu se tvořily šalírkou, kovaným dlátem se širokým ostřím. Pro povrchové úpravy se používaly techniky jako pemrlování, které se dělá speciálním kladivem s hroty.
A srovnání s dneškem?
Dnes díky moderním technologiím, jako jsou formátovací a profilové lanové pily, dokážeme tento zdlouhavý proces výrazně zjednodušit.
Například profilová pila vytvaruje schod do přesných rozměrů přímo v kamenolomu, a to včetně základního profilu. Kameník už nemusí trávit týdny ručním opracováváním materiálu, ale zaměří se jen na finální úpravy a detaily. Tento pokrok přináší obrovskou úsporu práce i času a zároveň zachovává tradiční kvalitu kamenických výrobků.
O kameníkovi
Tomáš Hrdina (nar. 1974) vystudoval sochařskou a kamenickou školu v Hořicích. Ve svém řemesle se pokorně vzdělává prakticky neustále. Například kvůli zahradním kuchyním absolvoval kamnářský kurz, zajímá se o výstavbu různých typů pecí, jejichž původ sahá hluboko do historie.
Fascinují ho staré kamenické postupy a povrchové úpravy, které s respektem aplikuje i v moderní tvorbě. Je hlavou rodinné firmy Hrdina & České pískovce, která se neorientuje pouze na české prostředí. Z jejího od Česka nejvzdálenějšího výrobku – z kamenné kuchyně – se line vůně pečených a grilovaných pokrmů v africkém Zanzibaru.