Článek
Letní útočiště pro čtyřčlennou rodinu je doslova uhnízděno ve zvlněném terénu a kryto ze všech stran vysokými borovicemi. Byť je v okolí nenápadně roztroušeno několik dalších menších domků, po pěstěné zahradě tu není nikde ani památky. Ani majitelé tohoto domu zahradničení neplánují. Není divu, předností jejich prázdninového obydlí je divokost okolní přírody.
Architekti Johan Sundberg and Staffan Rosvall jim proto vymysleli zázemí, z nějž se mohou pohodlně kochat výhledem do okolních lesů. Stavba je orientovaná ve směru sever-jih a v centrální části na západní straně má zapuštěnou část orientovanou na západ. Ta slouží jako ze tří stran chráněná zastřešená terasa, kterou prohřívá odpolední a večerní slunce. Právě zde se večer může rodina po dni stráveném na výpravách do okolí usadit a trávit příjemný čas v posledních paprscích dne a odpočívat a třeba probírat zážitky z celodenního výletu.
Jižní část, zahrnující vstup, kuchyň a společné prostory, navazuje plynule na zahradu. Severní část domu, kde se nacházejí soukromé místnosti, levituje nad terénem na štíhlých ocelových sloupcích a navozuje tak trochu pocit, jako by se člověk ocitl v koruně stromu. Tento dojem pomáhá vytvořit i velké okno v ložnici.
Fasáda je obložena modřínovými panely pravidelně přerušovanými vertikálními pilastry (reliéfní útvar napodobující sloup). Spodní strana plovoucí konstrukce je zakryta třívrstvými modřínovými panely. Dřevěný povrch domu napomáhá jeho snadnému zapadnutí do okolního prostředí, kde díky tomu nepůsobí vůbec rušivě.
Dřevo architekti akcentovali i v interiéru. Ať již na podlahách, různých drobnějších architektonických prvcích, dveřích, nebo nábytku vyrobeném na zakázku. Strop i v prostoru kryté terasy je obložen modřínovým dřevem, které působí uklidňujícím dojmem a zároveň hezky pohlcuje hluk.
Dům ve skleníku v severských lesích nabízí teplé a soběstačné bydlení
