Článek
Kdo navrhl budovu pavilonu?
Český pavilon je vlastně budovou v budově. V době jmenování generálního komisaře české účasti na EXPO 2010 již nebylo možno projít procesem návrhu a realizace vlastní stavby ČR. Je ale nejlepší možnou pronajímanou budovou na šanghajském výstavišti. Leží přímo u hlavní návštěvnické tepny, u schodů na Evropském náměstí.
Naším cílem bylo z pronajaté haly vytvořit výjimečný objekt jak venkovními úpravami, tak interiérem a expozicí. Před pavilonem se nám podařilo vyjednat i stavbu obří stuhy – spirály, která upoutává pozornost a vede návštěvníky přímo do českého pavilonu. Vítězný koncept připravily a realizují firmy Film Dekor a ateliér Sial.
Čím je návrh specifický?
Kromě již zmíněné stuhy, v níž čekající na vstup do českého pavilonu najdou útočiště před sluncem či deštěm a také informace o České republice a národní expozici, je to jedinečná fasáda. S použitím 40 000 hokejových puků na ní bude vyobrazena mapa historického centra Prahy, které je největší světovou zónou chráněnou UNESCO.
Noční pohled na mapu Starého města vytvořenou s puků.
Pavilon tak skvěle zapadá do konceptu Všeobecné světové výstavy „Lepší město – lepší život“. Puky jsou přitom symbolem sportovního i obchodního úspěchu České republiky, protože od vítězství na turnaji v Naganu 1998 se používají na olympiádách i v rámci NHL. Jedno překvapení máme na střeše a budu o něm hovořit až při zahájení EXPO.
Jak je řešena ekologie?
Řada expozic se zabývá ekologií a my jsme nechtěli být dalším v pořadí, proto ekologii neprodáváme napřímo. Je ale zastoupena nejen v používaných materiálech, ale i v architektonické kompozici národní expozice a v jednom z exponátů.
Interiér pavilonu tvoří mírně zvlněný povrch pokrytý umělým trávníkem, evokující příjemnou českou krajinu, nad níž se v dokonalé symbióze vznáší abstraktní město tvořené dvěma desítkami zavěšených modulů.
Každý z těchto kubusů o rozměrech 4x4 metry chrání originální umělecké dílo znázorňující „Plody civilizace“, což je podtitul celé národní expozice. Exponát Symbióza, vytvořený Lukášem Rittsteinem a Barbarou Šlapetovou, vypovídá o tom, jak v naší zemi vytváříme harmonii mezi architekturou a přírodou.
Proč Plody civilizace?
Představujeme Českou republiku jako křižovatku kultur, myšlenek a technologií. A Čechy jako národ, který je dokáže se svou typickou kreativitou přetvářet do původních a nápaditých řešení – skutečných plodů civilizace. Symbolické městské bloky, ukrývající jednotlivé exponáty, pak ukazují, že naše města tyto plody civilizace chrání.
Co návštěvníci v pavilonu najdou?
Návštěvníci českého pavilonu najdou něco, co dosud zatím nespatřili. Expozice spojuje uměleckou originalitu s technologickou vyspělostí českých autorů a stejně tak představuje soudobé plody českých hlav, jimiž se můžeme pyšnit na mezinárodní úrovni - například nanotechnologie či antivirotika. Exponáty vytvářejí osobnosti jako je Federico Díaz, Jakub Nepraš, Lukáš Rittstein, Jiří Černý, Jan Petr Muchow a další. Česká republika se s jejich pomocí představuje jako moderní země třetího tisíciletí.
Uvnitř návštěvníci najdou příjemně zvlněnou českou krajinu
Jaký exponát vás osobně zaujal?
Je jich hned několik, tak za všechny snad zmíním Czeknowlogy - Lagrima, který vytváří Federico Díaz: každý pětistý návštěvník bude mít možnost usednout do senzorického křesla, které sejme jeho pocity vyvolané pohledem na nádhernou slzu z ryzího zlata – podle těchto jedinečných emocí pak laboratoř namíchá z deseti českých vůní návštěvníkovi osobní voňavku. Na tomto exponátu oceňuji, že originálně spojuje uměleckou hodnotu s původním softwarem a se symbolem silné ekonomiky.
Jakou má Czeknowlogy hodnotu a jaké vůně nabídne?
Obecně je velmi těžké určit hodnotu uměleckého díla, to je patrné i na aukcích a u exponátu, který ještě vzniká, je to téměř nemožné. Pokud se ptáte na množství zlata, které bude při jeho výrobě použito, nechte se překvapit. Naší ambicí je samozřejmě přitáhnout pozornost k České republice i tímto způsobem. Mezi typické české vůně pak autor zařadil například mateřídoušku, meduňku, kozlík lékařský, zimostráz, heřmánek nebo břízu.
Bude expozice interaktivní?
Na návštěvníky bude reagovat nebo se jimi nechá přímo ovládat řada dalších exponátů. Pulzující město, které bude měnit svůj povrch podle počtu návštěvníků, hudba, která bude reagovat na jejich pohyb, průlet nad českou krajinou, který budou moci řídit z kokpitu českého ultralightu, zvíře či město, které budou moci vytvářet podle svých představ. Tradice českých interaktivních expozic zůstane zachována, ale vstupuje do nové technologické generace. I výstava Zdeňka Sklenáře na téma opičí král, kterou právě zahajujeme, bude interaktivní.
Na expozici se podíleli přední čeští umělci
Mohlo by být EXPO i v Praze?
Příští EXPO se bude za pět let odehrávat v italském Milánu. Pokud by v budoucnosti měla Praha a případně i další města o organizování Všeobecné světové výstavy zájem, má určitě na čem stavět – kromě úspěchů na EXPO v roce 1958 v Bruselu či 1967 v Montrealu mohou navázat na bohaté veletržní tradice a nabídnout účastníkům moderní infrastrukturu v blízkosti krásných měst. Jestli si Praha na EXPO troufne, nevím, ale moc bych jí to přál.
