Článek
Podle Jiřího Pácala ze společnosti Central Europe Holding to způsobila hlavně privatizace obecních a podnikových bytů a také nová výstavba.
"Klienti se jednoznačně více přiklánějí k vlastnické formě bydlení. Tento trend jednoznačně souvisí s uvolněním trhu hypoték a nízkými úrokovými sazbami. Bydlení v pronájmu skoro každý považuje za formu dočasného řešení bytové otázky a dlouhodobě směřuje k zakoupení vlastního bytu," říká Štěpán Gjurič z realitní společnosti RE/MAX Premium.
Italové chtějí vlastnit, Němci pronajímat
V zahraničí se situace liší, například v Itálii se klade důraz na vlastnické bydlení, naopak v Německu bydlí většina obyvatel v nájemním bydlení. "V západní Evropě je nájemní bydlení mnohem častější formou. S tím je pak spojena i mnohem vyšší mobilita pracovních sil," dodává Štěpán Gjurič.
Byty ve vlastnictví tvoří v ČR podle Pácala v současnosti 17 procent bytového fondu, v roce 2001 to bylo šest procent. Nejvýznamnější změny nastaly právě kvůli privatizaci, ale i díky výstavbě. Nových bytů ale není podle Pácala závratné množství.
"I v Praze, kde se staví nejvíce bytů, je v současnosti 218 000 bytů ve vlastnictví a jen 35 000 bytů je nových," uvedl. Nájemní byty tvoří podle něj v současnosti 20 procent bytového fondu, v roce 2001 to bylo ještě 30 procent. Nájemní byty vlastní obce nebo soukromí majitelé. Patnáct procent z nich má podle Pácala regulované nájemné.
Rodinné domy mají převahu
Nejvíce lidí, a to zhruba polovina, však stále bydlí v rodinných domech, na které připadá 40procentní podíl. Trh s rodinnými domy se podle Pácala zvyšuje o 1,5 procenta ročně, za rok se postaví asi 15 000 rodinných domů.
Družstevní bydlení se na celkovém počtu podílí stabilně 17 procenty. "V ČR jsou ještě takzvané jiné byty, kterých je 6 procent, patří mezi ně třeba domovy důchodů či léčebny dlouhodobě nemocných," dodal.
Pronájímají se menší byty
Štěpán Gjurič říká, že nejlépe se pronajímají nejmenší bytové jednotky - garsonky a byty do velikosti 2+kk. Lidé, kteří kupují byt jako investici s vidinou následného pronájmu preferují tuto velikost. Návratnost kupní ceny je u těchto bytů nejrychlejší. "Lidé hledající vlastní bydlení se čím dál víc posouvají k větším bytům (min. 3+kk) a kopírují tak vlastně trend západní Evropy," vysvětluje Gjurič.
Realitním trhem procházejí v podstatě výhradně dlouhodobé pronájmy alespoň na jeden rok. Pronájem rodinných domů stagnuje, ti kteří chtějí pronájem, hledají co nejlevnější variantu. Rodinné domky si proto pronajímají zejména manažeři zahraničních společností s rodinami.
Ceny pronájmů stagnují
Výše pronájmů bytových jednotek v ČR v současné době spíše stagnuje nebo mírně klesá; nejvíce v Praze. Vyplývá to z analýzy aukční síně Nexus.
"Hlavní příčinou stagnace i mírného poklesu nájemného je potřeba obyvatel byty vlastnit. Většinu všech kupců bytů tvoří ti, kteří se například do Prahy stěhují za prací a mají představu, že zde natrvalo zůstanou, dále mladí lidé ve věku kolem 30 let se slibně se vyvíjející kariérou a záměrem založení rodiny," dodala marketingová manažerka Nexusu Vladislava Císarzová.