Cenu nemovitosti ovlivní i energetický štítek

Článek

Její splnění bude nutno stavebnímu úřadu doložit tzv. průkazem energetické náročnosti budovy (tzv. energetické štítkování budov podobné jako u spotřebičů).

Koupili byste si v obchodě pračku nebo ledničku, na které by bylo napsáno, že má energetickou třídu D? Asi ne. Nejspíš byste ji ani nikde nesehnali. Zavedení energetických štítků totiž ovlivnilo celý trh. Zákazníci přestali neúsporné spotřebiče kupovat a výrobci je přestali vyrábět. Energetické štítky jsou tak populární, že je výrobci zavedli i u oběhových čerpadel, ačkoli to žádný zákon nevyžaduje.

Štítek bude mít vliv na hodnotu nemovitosti

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je obdobou štítků, které známe z ledniček a jiných spotřebičů. I když je životnost domu mnohem delší, než je životnost elektrospotřebičů, lze očekávat, že štítkování domů bude mít podobný dopad na trh s nemovitostmi.

Při koupi domu nebo bytu se stane energetický průkaz jedním z prodejních argumentů a cena neúsporných domů a bytů spadne dolů. Naopak nemovitosti s nízkou energetickou náročností budou čím dál více vyhledávány a budou zárukou dobré investice do budoucna.

Společnost EkoWATT k problematice štítkování budov vydala pro laickou veřejnost informační list, který odpovídá na praktické otázky související s novým hodnocením energetické náročnosti budov. Větší část tohoto přehledu vám přinášíme v následujícím textu.

Co je průkaz energetické náročnosti

Průkaz energetické náročnosti budovy vychází z evropské směrnice a je zaváděn i v ostatních státech EU. V ČR jsou průkazy energetické náročnosti budov zaváděny právě nyní. Od 1. 1. 2009 musí mít průkaz každá nová budova nebo budova, která je rekonstruována a jejíž celková podlahová plocha je větší než 1000 m2.

To je každý větší bytový dům, škola nebo úřad. Rekonstrukcí se zde nemyslí drobné opravy, ale taková rekonstrukce, která má dopad na energetickou náročnost.Podle zákona se tím rozumějí zásahy do více než 25 % pláště budovy nebo změna vytápění objektu.

Energetickou náročnost budovy lze totiž významně ovlivnit pouze při její stavbě nebo při rekonstrukci. Jakmile je budova hotová, nese s sebou svou energetickou spotřebu po desítky let. Proto se tvůrci předpisu rozhodli zasáhnout právě u nových staveb a u rekonstrukcí velkých budov, kdy je možno ekologický dopad provozu budovy snížit.

Provozovatelé budov, které jsou větší než 1000 m2 a má do nich volný přístup veřejnost, jako jsou úřady, kina, nákupní centra, sportovní haly atd., jsou povinni průkaz viditelně vyvěsit, pokud ho zpracovali v rámci projektu stavby či rekonstrukce.

Další povinností je předložení průkazu při prodeji nebo pronájmu budovy nebo její části (bytu, obchodu, kanceláře atd.). Cílem těchto povinností je vytvořit veřejný tlak na snižování energetické náročnosti. Lidé se postupně naučí vnímat energetickou náročnost budov stejně jako čistotu veřejných prostranství a ekologicky zodpovědné chování firem.

Průkazy energetické náročnosti budov v otázkách a odpovědích
Co zahrnuje pojem energetická náročnost budovy? Obvykle chápeme tento pojem v souvislosti s vytápěním. Nyní však hodnocení budov získává mnohem širší souvislosti: kromě vytápění se sleduje také spotřeba energie na ohřev vody, na větrání, chlazení, osvětlení a také na pohon podpůrných systémů, jako jsou čerpadla, motory a ventilátory. Kromě odborníků si totiž málokdo uvědomuje, že například u moderních kancelářských budov nebo obchodních center není hlavní spotřebou energie vytápění, ale větrání a chlazení. U velmi dobře zateplených rodinných domků může být zase významná spotřeba teplé vody. Co se ovšem do spotřeby budovy nezapočítává, je spotřeba elektřiny na provoz elektrospotřebičů, jako je chladnička, myčka, pračka či počítač a desítky dalších spotřebičů. Na to je dobré myslet při kalkulaci nákladů na energie v domě. Vztahuje se povinnost zpracování průkazů na všechny budovy? Od povinnosti zpracování průkazu jsou osvobozeny jen samostatné budovy do 50 m2, budovy užívané občasně, jako jsou kostely, dále nevytápěné zemědělské stavby, výrobní haly a další podobné výjimky. Lze z energetického průkazu poznat, jaké budou náklady na provoz budovy? Jen do jisté míry. Úsporná budova bude mít vždy nižší náklady než budova neúsporná, za předpokladu, že obě spotřebovávají stejný typ energie. Pokud ale budeme porovnávat rodinný domek, který budeme vytápět plynem, s domkem vytápěným elektřinou, zjistíme významný rozdíl v nákladech, i když budou mít oba stejné energetické hodnocení. Průkaz totiž zajímají pouze energie, ale nikoli to, kde je bereme. Dalším problémem je, že výsledné kritérium spotřeby energie na metr čtvereční sčítá energie s různou cenou – teplo na vytápění bývá levnější než elektřina pro osvětlení či pohon čerpadel a ventilátorů. Abyste zjistili, kolik kWh elektřiny, metrů krychlových plynu nebo metráků uhlí dům spotřebuje, musíte zapátrat hlouběji v celém několikastránkovém protokolu k průkazu. Co když se bude spotřeba budovy lišit od hodnoty uvedené v průkazu? Dá se budova reklamovat? Nikoli. Průkaz porovnává budovy bez vlivu místa, kde dům stojí, a bez vlivu odlišného chování lidí. Výpočet se provádí pro smluvní klimatické podmínky a tzv. standardizované užívání budovy. Stejný výsledek tak získáme pro tutéž budovu, ať již stojí na hřebenu Krkonoš, či v Polabí. Smyslem průkazu je vzájemně porovnávat kvalitu budovy jako výrobku, nikoliv odrážet reálné přírodní podmínky. Je to podobné jako se štítkem u ledničky, který je také vystaven pro normalizované podmínky. Pokud ledničku rok neodmrazíte a ještě ji umístíte vedle sporáku, může být její spotřeba i několikanásobně vyšší. Také je zřejmé, že tentýž dům bude mít jinou spotřebu, bude-li v něm bydlet dvojice seniorů nebo šestičlenná rodina. Již v minulosti se objevovaly u budov energetické štítky. Platí dnes? Dříve platila vyhláška 291/2001 Sb., která se používala pro hodnocení budov, ovšem mnohem jednodušším způsobem. Tato metodika již neplatí. Podobný tvar má ale i tzv. Energetický štítek obálky budovy, který se zpracovává nikoli podle vyhlášky, ale podle technické normy ČSN 73 0540. Štítek posuzuje celkovou tepelněizolační schopnost obálky budovy. Byl zaveden proto, že požadavky na kvalitu jednotlivých konstrukcí se liší a například okna splňující požadavek normy přesto propustí mnohem více tepla než stěna splňující požadavek normy. Pokud bychom postavili dům celý ze skla, které vyhovuje normě, bude výsledek neradostný. Proto tvůrci normy doplnili další požadavek, aby průměrná hodnota pro celou obálku budovy nepřesáhla určitou hodnotu, která se mění podle tvaru budovy – členitější budovy, které mají větší plochu konstrukcí ochlazovaných okolním prostředím, musejí mít kvalitnější konstrukce. Zjednodušeně řečeno: pokud architekt trvá na velkém procentu zasklení, musí zlepšit ostatní konstrukce tak, aby to vyrovnalo ztrátu energie zasklením. Ani tento doklad však nemůže Průkaz energetické náročnosti budovy nahradit. Na rozdíl od průkazu posuzuje pouze to, jak dobře je dům izolován. Průkaz vyjadřuje stav budovy – navrhuje také zlepšení? Ano, průkaz má část, která navrhuje konkrétní opatření pro dosažení úspornějšího stavu a vyčísluje i návratnost investic vynaložených na tato opatření. U nových budov s podlahovou plochou nad 1000 m2 musí být povinně zvážena možnost využití centrálního zásobování teplem, společné výroby tepla a elektřiny, využití tepelných čerpadel a obnovitelných zdrojů energie. Tato část je na průkazu to nejnáročnější, zejména u složitých budov. Každá budova je jiná a dobré řešení může někdy najít pouze zkušený tým odborníků specializovaných na různé obory. Proto klade tato část velmi vysoké požadavky na kvalitu a kvalifikaci zpracovatele průkazu. Mnohem vhodnějším nástrojem pro hledání úspor a jejich ekonomické efektivity je však energetický audit. Kdo může průkaz zpracovat? Pro zpracování průkazu je zapotřebí zvláštní oprávnění, které vydává ministerstvo průmyslu a obchodu. Seznam odborníků je uveden na internetových stránkách mpo-efekt.cz. Máme energetický audit, lze na jeho základě vystavit průkaz?I když to bylo přáním tvůrců legislativy a v legislativě je dokonce uvedeno, že k vystavení průkazu lze použít jako podklad energetický audit, v praxi to většinou nejde. Energetický audit je zaměřen na něco jiného a řadu informací obsažených v průkazu vůbec neřeší. Odlišná je i metodika výpočtu. Z auditu tak lze převzít jen velmi málo informací. Je zpracování průkazu drahé? Pokud je současně zpracováván energetický audit, je možno práce sladit natolik, že se většina informací použije pro obě části. Průkaz tak dostanete za poměrně nízkou částku. Pokud je zpracováván pouze průkaz, je pracnost srovnatelná s energetickým auditem. Cena pak závisí na složitosti budovy a stavu podkladů pro zpracování. Dobře zpracovaný průkaz se však vyplatí, protože umožní již ve fázi projektu objevit možnosti pro efektivní snížení nákladů na budoucí spotřebu energie. Dá se údajům z průkazu věřit? Výpočet je natolik složitý, že laik zde chyby stěží odhalí. Nezbývá tedy než vybrat kvalitního, renomovaného zpracovatele, který je nezávislý na investorovi stavby. Co když budova průkaz mít nebude? Průkaz energetické náročnosti budovy se předkládá stavebnímu úřadu při výstavbě či rekonstrukci budovy. Budova bez průkazu by tedy neměla vůbec dostat stavební povolení, nejde-li o budovu, která průkaz mít nemusí. Nedodržení zákonné povinnosti průkaz zpracovat je navíc správním deliktem, za který může Státní energetická inspekce udělit pokutu až 100 tis. Kč. Pokuta až 1 mil. Kč hrozí tomu, kdo průkaz nevyvěsí v budově přístupné veřejnosti.

Průkazy energetické náročnosti budov v otázkách a odpovědích

Co zahrnuje pojem energetická náročnost budovy? Obvykle chápeme tento pojem v souvislosti s vytápěním. Nyní však hodnocení budov získává mnohem širší souvislosti: kromě vytápění se sleduje také spotřeba energie na ohřev vody, na větrání, chlazení, osvětlení a také na pohon podpůrných systémů, jako jsou čerpadla, motory a ventilátory. Kromě odborníků si totiž málokdo uvědomuje, že například u moderních kancelářských budov nebo obchodních center není hlavní spotřebou energie vytápění, ale větrání a chlazení. U velmi dobře zateplených rodinných domků může být zase významná spotřeba teplé vody. Co se ovšem do spotřeby budovy nezapočítává, je spotřeba elektřiny na provoz elektrospotřebičů, jako je chladnička, myčka, pračka či počítač a desítky dalších spotřebičů. Na to je dobré myslet při kalkulaci nákladů na energie v domě. Vztahuje se povinnost zpracování průkazů na všechny budovy? Od povinnosti zpracování průkazu jsou osvobozeny jen samostatné budovy do 50 m2, budovy užívané občasně, jako jsou kostely, dále nevytápěné zemědělské stavby, výrobní haly a další podobné výjimky. Lze z energetického průkazu poznat, jaké budou náklady na provoz budovy? Jen do jisté míry. Úsporná budova bude mít vždy nižší náklady než budova neúsporná, za předpokladu, že obě spotřebovávají stejný typ energie. Pokud ale budeme porovnávat rodinný domek, který budeme vytápět plynem, s domkem vytápěným elektřinou, zjistíme významný rozdíl v nákladech, i když budou mít oba stejné energetické hodnocení. Průkaz totiž zajímají pouze energie, ale nikoli to, kde je bereme. Dalším problémem je, že výsledné kritérium spotřeby energie na metr čtvereční sčítá energie s různou cenou – teplo na vytápění bývá levnější než elektřina pro osvětlení či pohon čerpadel a ventilátorů. Abyste zjistili, kolik kWh elektřiny, metrů krychlových plynu nebo metráků uhlí dům spotřebuje, musíte zapátrat hlouběji v celém několikastránkovém protokolu k průkazu. Co když se bude spotřeba budovy lišit od hodnoty uvedené v průkazu? Dá se budova reklamovat? Nikoli. Průkaz porovnává budovy bez vlivu místa, kde dům stojí, a bez vlivu odlišného chování lidí. Výpočet se provádí pro smluvní klimatické podmínky a tzv. standardizované užívání budovy. Stejný výsledek tak získáme pro tutéž budovu, ať již stojí na hřebenu Krkonoš, či v Polabí. Smyslem průkazu je vzájemně porovnávat kvalitu budovy jako výrobku, nikoliv odrážet reálné přírodní podmínky. Je to podobné jako se štítkem u ledničky, který je také vystaven pro normalizované podmínky. Pokud ledničku rok neodmrazíte a ještě ji umístíte vedle sporáku, může být její spotřeba i několikanásobně vyšší. Také je zřejmé, že tentýž dům bude mít jinou spotřebu, bude-li v něm bydlet dvojice seniorů nebo šestičlenná rodina. Již v minulosti se objevovaly u budov energetické štítky. Platí dnes? Dříve platila vyhláška 291/2001 Sb., která se používala pro hodnocení budov, ovšem mnohem jednodušším způsobem. Tato metodika již neplatí. Podobný tvar má ale i tzv. Energetický štítek obálky budovy, který se zpracovává nikoli podle vyhlášky, ale podle technické normy ČSN 73 0540. Štítek posuzuje celkovou tepelněizolační schopnost obálky budovy. Byl zaveden proto, že požadavky na kvalitu jednotlivých konstrukcí se liší a například okna splňující požadavek normy přesto propustí mnohem více tepla než stěna splňující požadavek normy. Pokud bychom postavili dům celý ze skla, které vyhovuje normě, bude výsledek neradostný. Proto tvůrci normy doplnili další požadavek, aby průměrná hodnota pro celou obálku budovy nepřesáhla určitou hodnotu, která se mění podle tvaru budovy – členitější budovy, které mají větší plochu konstrukcí ochlazovaných okolním prostředím, musejí mít kvalitnější konstrukce. Zjednodušeně řečeno: pokud architekt trvá na velkém procentu zasklení, musí zlepšit ostatní konstrukce tak, aby to vyrovnalo ztrátu energie zasklením. Ani tento doklad však nemůže Průkaz energetické náročnosti budovy nahradit. Na rozdíl od průkazu posuzuje pouze to, jak dobře je dům izolován. Průkaz vyjadřuje stav budovy – navrhuje také zlepšení? Ano, průkaz má část, která navrhuje konkrétní opatření pro dosažení úspornějšího stavu a vyčísluje i návratnost investic vynaložených na tato opatření. U nových budov s podlahovou plochou nad 1000 m2 musí být povinně zvážena možnost využití centrálního zásobování teplem, společné výroby tepla a elektřiny, využití tepelných čerpadel a obnovitelných zdrojů energie. Tato část je na průkazu to nejnáročnější, zejména u složitých budov. Každá budova je jiná a dobré řešení může někdy najít pouze zkušený tým odborníků specializovaných na různé obory. Proto klade tato část velmi vysoké požadavky na kvalitu a kvalifikaci zpracovatele průkazu. Mnohem vhodnějším nástrojem pro hledání úspor a jejich ekonomické efektivity je však energetický audit. Kdo může průkaz zpracovat? Pro zpracování průkazu je zapotřebí zvláštní oprávnění, které vydává ministerstvo průmyslu a obchodu. Seznam odborníků je uveden na internetových stránkách mpo-efekt.cz. Máme energetický audit, lze na jeho základě vystavit průkaz?I když to bylo přáním tvůrců legislativy a v legislativě je dokonce uvedeno, že k vystavení průkazu lze použít jako podklad energetický audit, v praxi to většinou nejde. Energetický audit je zaměřen na něco jiného a řadu informací obsažených v průkazu vůbec neřeší. Odlišná je i metodika výpočtu. Z auditu tak lze převzít jen velmi málo informací. Je zpracování průkazu drahé? Pokud je současně zpracováván energetický audit, je možno práce sladit natolik, že se většina informací použije pro obě části. Průkaz tak dostanete za poměrně nízkou částku. Pokud je zpracováván pouze průkaz, je pracnost srovnatelná s energetickým auditem. Cena pak závisí na složitosti budovy a stavu podkladů pro zpracování. Dobře zpracovaný průkaz se však vyplatí, protože umožní již ve fázi projektu objevit možnosti pro efektivní snížení nákladů na budoucí spotřebu energie. Dá se údajům z průkazu věřit? Výpočet je natolik složitý, že laik zde chyby stěží odhalí. Nezbývá tedy než vybrat kvalitního, renomovaného zpracovatele, který je nezávislý na investorovi stavby. Co když budova průkaz mít nebude? Průkaz energetické náročnosti budovy se předkládá stavebnímu úřadu při výstavbě či rekonstrukci budovy. Budova bez průkazu by tedy neměla vůbec dostat stavební povolení, nejde-li o budovu, která průkaz mít nemusí. Nedodržení zákonné povinnosti průkaz zpracovat je navíc správním deliktem, za který může Státní energetická inspekce udělit pokutu až 100 tis. Kč. Pokuta až 1 mil. Kč hrozí tomu, kdo průkaz nevyvěsí v budově přístupné veřejnosti.

Zdroj: EkoWatt.cz Další informace: mpo-efekt.cz, prukazybudov.cz, energetika.cz

Třídy energetické náročnosti budov

A - Mimořádně úsporná

A - Mimořádně úsporná B - Úsporná

A - Mimořádně úsporná B - Úsporná C - Vyhovující

A - Mimořádně úsporná B - Úsporná C - Vyhovující D - Nevyhovující

A - Mimořádně úsporná B - Úsporná C - Vyhovující D - Nevyhovující E - Nehospodárná

A - Mimořádně úsporná B - Úsporná C - Vyhovující D - Nevyhovující E - Nehospodárná F - Velmi nehospodárná

G - Mimořádně nehospodárná

Vyhledat

Hlavní menu

záhlaví

Hlavní obsah