Byt prošel náročnou rekonstrukcí, majitel je spokojený

„Koupil jsem ho před deseti lety od emeritní barové tanečnice, která tu měla postel s nebesy, vedle ní tyč a strašně kouřila. Její vášní bylo zatloukat po celém bytě velké hřebíky jako věšáky," uvedl majitel.

Rekonstruovaný byt se nachází v přízemí malého bytového domu, okna jsou orientována na severovýchod a jsou stíněna stávající zelení. Byt byl před rekonstrukcí hodně tmavý.

Původní dispozice byla navíc příliš členitá, nebyla zde kompaktní obytná plocha. Proto se majitel bytu rozhodl byt z gruntu "překopat", ale sám se k tomu neodhodlal, a proto se obrátil na odbornici na slovo vzatou - architektku Veroniku Zimkovou z architektonického ateliéru Magion architekti.

Hlavním cílem architektky bylo byt co nejvíce prosvětlit, proto navrhla otevřenou dispozici, kdy je hlavní obytný prostor osvětlován oběma okny.

Kýženého efektu se podařilo dosáhnout odstraněním příčky, použitím světlých materiálů, například v kuchyni, a důmyslným rozmístěním osvětlovacích těles. Svou podstatnou roli v prosvětlení bytu sehrálo okno do koupelny.

Architektonické řešení počítá s tím, že se v bytě budou vyskytovat maximálně dvě osoby a nezbytný přítel člověka - pes. Nebylo proto nutné uvažovat o striktním oddělení ložnice.

„Byt je nyní krásně otevřený, inspirativní a zároveň osobitý. Navržená dispozice by nevyhovovala každému, většina lidí preferuje oddělenou ložnici. Jsem proto ráda, že majitel bytu na toto řešení přistoupil," konstatuje architektka.

Aby měl spací kout alespoň nějakou intimitu, je od obývacího pokoje oddělen knihovnou na celkovou výšku dané místnosti. Postele jsou zapuštěny v nice a pod nimi se nacházejí velké zásuvky. Noční stolky nahrazuje širší čelo, na které lze odkládat nejnutnější potřeby.

Kuchyň je umístěna v místě původní ložnice. Kuchyňská linka zabírá celou stěnu místnosti. Naproti ní je umístěn pracovní ostrůvek, na něj navazuje jídelní stůl.

Kuchyňský kout je od obývací části oddělen pouze opticky nízkou televizní komodou. Tu je možné i s televizí posunovat. Třeba ji umístit ke stěně mezi okna a kuchyň s obývací částí tak ještě více propojit.

Koupelna zůstala na svém místě. Jen původní vana byla nahrazena sprchovým koutem a klozet otočen o 90°.

Sprchový kout je navržen pouze se spádovanou podlahou, od zbytku koupelny je oddělen čirým sklem, aby koupelna působila větší a nic tady nepřekáželo.

Jednoznačně nejvíc potěšila majitele bytu technická místnost, což je podle něj vzletný název pro prostor, kam se dá nahrnout nepořádek, když má přijít návštěva.

Místnost, která vznikla na místě původní kuchyně, je spojena se šatnou a jsou v ní soustředěny prakticky všechny úložné prostory a také je tu umístěna pračka se sušičkou.

Obývací pokoj tvoří sedačka s lehkými stolky, ke stolkům je možné umístit taburety, které slouží zároveň jako příležitostné sezení u jídelního stolu nebo na odkládaní věcí u postele.

Spací kout je, jak již bylo řečeno, od obývacího pokoje oddělen knihovnou na celou výšku místnosti. Police byly navrženy nepravidelně, aby pojaly knihy nejrůznějších výšek.

Naproti postelím je také v nice situován pracovní kout. Je tak opticky oddělený od zbytku místnosti, přesto poskytuje přehled o dění v bytě.

Majitel bytu měl jenom obecnou představu o barevném ladění rekonstruovaného bytu. S konkrétními nápady přišel až v průběhu rekonstrukce. Jednalo se například o typ dlažby v koupelně, použití výrazně barevného koberce, nebo výběru industriálních svítidel.

„To je pro mne to nejlepší, když se hned od začátku nesnaží investor navrhovat, ale spíše popsat, co od rekonstrukce bytu očekává. Investorovy vlastní prvky bytu velice pomohly, protože mu dodaly určitou osobitost a kouzlo. Velice mne potěšila také sbírka originálních plakátů, z nichž některé výrazně oživily stěny bytu a podtrhly svébytnost daného prostoru," dodává architektka a autorka úspěšné rekonstrukce.