Článek
Byt, který získal po rekonstrukci zpět svůj kredit, se rovněž nacházel ve špatném stavu. Vila byla v rámci znárodnění rozdělena na bytové jednotky a již nikdy ji nikdo nepropojil zpět, ve svébytnou nemovitost.
V přízemí se nacházel interiér s výhledem do zahrady, který původně patřil starší dámě z Anglie. Rozhodla se ho prodat, a tak prostor zůstal neobydlený. Kompletní renovace interiéru, včetně mobiliáře, se ujal architekt Peter Požár z ateliéru Delicode. Na projektu s ním spolupracovala architektka Julie Kopecká.
Ctí se lokalita
Architekt při návrhu vycházel z atmosféry bezprostředního okolí a citlivě vnímal vše, co byt sám přímo nabízí. „V blízkosti stojí nádherná vila, v níž žil malíř Václav Špála. I tato je krásná, stojí v zahradě, která je v blízkém kontaktu s renovovaným bytem,“ popisuje architekt.
Peter Požár rozumí duši starých domů. Jsem takový architekt rekonstrukcí, říká
I když byl interiér ve zdevastovaném stavu, bylo čeho se „chytit“. Atypickým prvkem byly mírně zaoblené rohy stěn, na schodišti původní teraco a v interiéru parketová podlaha z masivního dřeva skládaná do vzoru rybí kosti.
Naprostým unikátem se stala xylolitová červená podlahová krytina ze 30. let, která se našla v zimní zahradě. Architekt ji nechal odborně zrestaurovat, což potěšilo i zvolenou firmu, protože taková originální zakázka běžně nepřichází. A červená barva se tímto počinem a od této chvíle stala jednou linkou, jež nyní charakterizuje interiér. Ale nezůstalo jen u ní…
Příběh zelené stěny
Pod dohledem architektů se interiér začal čistit, včetně oprýskané stěny. A právě pod ní se odhalila původní zelená výmalba se zajímavou patinou. „Moc mě to potěšilo a řekl jsem si, fajn, mám červený odstín a přidám i zelenou, která bude dominantní,“ vysvětluje architekt, jenž rád komponuje původní materiály, odstíny a tvary do současného bydlení.
Zelená se kromě stěn objevuje i jako barevný doplněk na ložním povlečení. Deska konferenčního stolu je z patinovaného zrcadla od značky Notre Monde.
Další barvou, jež se spojuje do trojlístku základní palety, je šedá. Působí elegantně, neutrálně, skvěle se kombinuje s nábytkem, je na pozadí, neruší, ale je významná. Sluší v předsíni skříňkám až do stropu, částečně se objevuje i na kuchyňské lince. I když na sestavě je v hlavní roli mramor, který odkazuje na prvorepublikovou noblesu.
Ve stylu apartmánového bydlení
Byt je navržen tak, aby dispozičně vyhověl životnímu stylu staršího manželského páru. Dělá jim dobře klidná čtvrť s okny do zahrady a otevřená dispozice bez překážek a zbytečných chodeb. Mohou volně projít, být s druhým v kontaktu, a přitom se nerušit.
Interiér má, stejně jako současné byty, propojený obývací pokoj s kuchyní. Zde se však nabízí i další bonus. Podle potřeby lze otevřít velkorysé skládací dveře do ložnice a další do zimní zahrady, čímž se vytvoří kompaktní velký prostor. Nechybí samostatný hostinský pokoj.
Zajímavě je propojená i koupelna se solitérní vanou, ložnicí a šatnou. Opět je vše volně průchozí, z vany vidíte do výše zmíněných zón. Intimita není narušena, protože byt je koncipovaný pro dvě osoby, bez dětí.
Detail určuje celkový dojem
Nechybí baldachýnové závěsy na anglickém okně v zimní zahradě, prosklené dveře s původním leptaným sklem, nízká skříňka navržená jako autorský solitér, na zakázku zhotovená čalouněná lavice u lůžka, zabudované lineární osvětlení a speciální úchyty na výsuvných zásuvkách v koupelně.
Ty jsou jedinečné, protože tvar koule bez sražených hran architekt objednal v Anglii. „Úchyty jsou z nerezu, je to čistá koule, jen přichycená na šroubek. Zásuvky v šatně i v koupelně jsou podsvícené, dubová černá dýha jim dodává na eleganci,“ uzavírá.