Článek
Překvapivě se problémy týkají i budování nových parků. Developerské firmy totiž poměrně ochotně nové parky v rámci projektů budují, pak se ale o ně nechce nikdo starat. „Na svých pozemcích jsme nezapomněli na veřejnou zeleň, ale městská část ji pak nechtěla převzít, v jiných případech ji převezme, ale nestará se o ni,“ poznamenal ředitel firmy Ekospol Evžen Korec.
Podobná je podle něj situace i s menšími komunikacemi, které nespadají pod Technickou správu komunikací.
„Developeři si vždy umí vyzobnout to nejlepší pro sebe. My jako radnice nebudeme přebírat zeleň ani další vynucené investice, náklady na údržbu by převýšily rozpočet,“ reagoval starosta Prahy 4 Pavel Horálek (ODS), který před vstupem do politiky pracoval řadu let v developerské části stavební společnosti Skanska.
Americký model by z parku vyhnal veřejnost
Podle jeho slov je ideální americký model. „V Los Angeles jsem viděl velké projekty, u kterých město zaplatilo jen páteřní komunikaci, vše ostatní platil developer a posléze to spravovali lidé, kteří si tam koupili domy,“ popsal Horálek.
To ovšem Korec ostře odsoudil. „V takovém případě po nás nemůže nikdo chtít, abychom budovali veřejné parky. Ti lidé, kteří se o ty plochy potom budou starat a kteří je de facto i zaplatí prostřednictvím ceny svých domů, tam pak nebudou zcela pochopitelně chtít pouštět jiné uživatele,“ reagoval na Horálkův podnět.
Za pravdu mu posléze dal i ředitel odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj Pavel Rakouš. „Pekař si přece také nepostaví ze svého kus silnice ke mně, aby mi mohl prodat housky,“ poznamenal s nadsázkou.
Za pražské peníze pěstují stromky jinde
Podle pražského radního pro územní rozvoj Martina Langmajera (ODS) je situace podobná i s technickou infrastrukturou, jako jsou silnice, cesty, případně i inženýrské sítě, které by u nových projektů měly být v kolektorech.
„Připravujeme návrh řešící přebírání správy řešil tak, že by v podstatě například kolektory stavělo město za peníze investora a následně by je i spravovalo,“ řekl Langmajer. Podle něj se ale stále diskutuje ve dvou rovinách.
„Jednou je cena, protože by mohlo dojít ke sporům, že je investor schopen stavbu provést třeba levněji, další spočívá v tom, že odbor městského investora je velmi vytížený a tyto projekty by jej mohly zahltit tak, že by vše nestíhal,“ poznamenal radní.
Příčinou této situace je podle něj systém rozpočtového určení daní. „Celá ta diskuse je o tom, že radnice nemají na údržbu finance, město jim ale nemůže pomoci, protože od státu dostává jen zlomek toho, co odvede na daních,“ dodal Langmajer. Z pléna potom zazněla připomínka, že se tak paradoxně za peníze vydělané v Praze udržuje zeleň někde na druhém konci republiky.