Barevná rekonstrukce vykouzlila z nudného bytu modernu

Kateřina s Richardem si pořídili menší třípokojový byt na jednom z pražských sídlišť, v domě postaveném na přelomu 60. a 70. let minulého století. Líbila se jim klidná lokalita poblíž velkého lesoparku i nevšední výhled z devátého patra na panorama města.

Přáli si do budoucna pohodlné bydlení, takže jim bylo jasné, že vzhledem ke stavu bytu mají před sebou kompletní a náročnou rekonstrukci. Ta měla odstranit především klasické panelákové neduhy, současně vytvořit zázemí rodičům i dětem.

Manželé věděli, že si na velkou změnu sami netroufnou, že musí spolupracovat s odborníkem, aby získali kvalitní nadčasový výsledek. Na doporučení známých se proto obrátili na architekta Jana Mackoviče, který měl před sebou nesnadný úkol – na ploše šedesáti metrů čtverečních přeskládat původní dispozici, poradit si s průchozí koupelnou spojenou s kuchyní, vytvořit odpovídající úložné prostory, umístit hodně knih.

Rodiče nechali dva ze tří pokojů dětem, tudíž bylo nutné vyřešit další místo pro spaní v rámci obývacího pokoje. Manželé měli naštěstí možnost během přestavby bydlet jinde. Bylo totiž nutné nechat vybourat příčky a vyčistit prostor. Z původního stavu zůstaly jenom obvodové stěny, nedávno zasklená lodžie a vchodové dveře. Na rekonstrukci, která trvala včetně dodání zakázkového nábytku necelé čtyři měsíce, dohlíželi denně rodiče majitele.

„Bez jejich pomoci bychom asi nebydleli. Dělali stavební dozor, sháněli materiály, do všeho vnášeli racionální přístup,“ dodává Kateřina.

Klienti většinou usměrňují odvážné kreace architektů, v tomto případě to zpočátku vypadalo jinak. Oba manželé se věnují designu, jsou tvůrčí a zpočátku měli velmi odvážné plány.

„Líbila se nám představa mobilního interiéru plného organických tvarů, ale kvůli dětem jsme od ní upustili,“ říká Kateřina. Po přestavbě vznikl víceméně nový byt řešený na míru čtyřčlenné rodině. Architekt navrhl interiér, který umožňuje absolutní využití minimální plochy bytu. Kromě dvou dětských pokojů je tu velká koupelna i samostatná toaleta.

Kuchyň je řešena jako přímá pracovní linka s horními skříňkami. Vysoká skříň – spíž a lednice plynule navazují na sousední knihovnu. Rodiče spí na rozkládací pohovce a potřebné soukromí na spaní jim zajišťuje posuvný panel dělící obývací pokoj od předsíně a dětských pokojů. Pro ukládání věcí slouží prostorná komora, částečně i místo ve sníženém podhledu v předsíni.

Dominantou nového interiéru jsou dvě atypické knihovny se zaoblenými rohy. Podle autora návrhu mají připomínat jakýsi trychtýř vědomostí, do něhož směřuje tok energie a myšlenek z obývacího pokoje spojeného s kuchyní směrem ke dvěma dětským pokojům.

Oblé tvary stěn knihoven z vyztuženého sádrokartonu a s policemi z truhlářských desek kromě toho opticky výrazně zvětšují prostor, v němž rodina tráví společně hodně času. Z druhé strany se povedlo také využít nevšední tvar stěny, kupříkladu pro zajímavě řešenou zrcadlovou stěnu koupelny.

Použitý laminát bílé barvy podpořil elegantní jednoduché tvary nábytku, pestrá barevnost spodních stran polic knihovny je určena především dětským očím. LED úsporné pásky zvýraznily tvar knihovny, architekt je navíc použil i k atraktivnímu nasvícení koupelny či předsíně.

„Na přání investorů jsem maximálně uplatnil veselé barvy, jež měly být kontrastem k původní panelákové šedi,“ vysvětluje architekt. Na podlahu obytných místností a předsíně zvolil odolnou dubovou mozaiku ošetřenou olejem, v koupelně a na WC praktickou epoxidovou stěrku.

„Jediné, co jsem hlídala, byly barvy, přestože nám rodiče neustále doporučovali ladění do neutrálních béžových tónů. V obývacím pokoji jsem chtěla jenom žlutou. Architekt mě ale přesvědčil a přidal k ní další, čímž se vyhnul vizuálnímu zmenšení místnosti. V části pokoje určené odpočinku a spaní je proto i výrazná oranžová. Koupelnu jsem si odjakživa přála modrou, takže se mi splnil sen,“ přibližuje výběr Kateřina.

Modrá je rovněž v předsíni, stejnému odstínu se přizpůsobily typové dveře, které majitelé nechali dodatečně nalakovat. Efektní dynamická barevnost sice zaujme na první pohled, ale vyvážená kombinace teplých tónů v ploše i na detailech nábytku spolu s neutrální bílou a chladnější modrou pomohly opticky rozšířit prostor relativně malého bytu.