Bagry už se do ní zakously. Z areálu slavné textilky Benar bude moderní městské centrum

Další kdysi slavná textilní továrna zmizí brzy z veřejného prostoru v Česku. V Hrádku nad Nisou na Liberecku, pár stovek metrů od hranic s Německem i Polskem, začala demolice kdysi slavné bavlnářské přádelny. Za první republiky mívala své vlastní plantáže v Tanzanii, po roce 1945 vyráběla pod značkou Benar a poslední nitě se tu vyrobily ještě v roce 1998.

Od té doby byl tovární komplex využíván jen částečně a chátral. Někdejší tovární haly už v těchto dnech obklopuje výšková technika a bagry. Demolice za 29 milionů korun začala, hotovo má být do konce srpna.

„Tovární komplex jsme před několika lety koupili. Je to takový náš bolák uprostřed města, který jsme chtěli řešit. Druhá věc je, že jako městu nám chybí depozity, archivy a skladovací prostory, máme potíže se skladováním dokumentů i artefaktů nalezených při rekonstrukci náměstí, a proto vznikl nápad, že součástí nové výstavby bude městský archiv a depozitář, ale i dům sportu nebo poliklinika,“ popsal místostarosta Hrádku nad Nisou Pavel Farský (bezp., zvolený na kandidátce Hrádek potřebuje změny!).

Důležité podle něj je také to, že nová výstavba by měla utvářet zajímavou část centra města. „Prostor mezi náměstím a Schubertovou vilou je dnes mrtvá část uvnitř města a rekonstrukcí vznikne mimo jiné krásný park i přirozená spojnice mezi horní a spodní částí města,“ doplnil místostarosta.

Do továrního areálu už najela těžká technika. Stavbaři začali demolicí části kolem továrního komínu a k zemi už šla také jedna z továrních hal. Až demolice skončí, což má být do konce srpna, na místě zůstane jen zmíněný komín a správní budova. Tu bude třeba od sousedního objektu odříznout. „Obě budovy jsou totiž konstrukčně propojené, a abychom je oddělili, budeme je muset odřezávat svislými řezy diamantovým kotoučem,“ řekl Ivan Dušek, stavbyvedoucí demoliční firmy.

Po demoličních pracích by měla začít nová výstavba. „Počítáme s tím, že stavět by se mohlo začít na podzim. Jako první by se měl stavět dům sportu. Pak se počítá s depozitářem a městským archivem a poliklinikou,“ vyjmenovává Pavel Nývlt z odboru investic a správy majetku na hrádecké radnici. Díky tomu, že jde o brownfield, bylo podle Nývlta město úspěšné i v získávání evropských dotací. Ty by mělo čerpat z Operačního programu Životní prostředí, z takzvaného IROPu, i z programu Nástroje pro oživení a odolnost brownfieldů.

Kromě nových staveb vznikne v místech továrního komplexu i park. Na jeho nejvyšším místě se plánuje výstavba vyhlídkové věže a pod svahem altán. Mezi nimi by měl vyrůst amfiteátr. „Na stavbu věže a altánu by se měly využít artefakty zachráněné z demolice Benaru,“ připomněla mluvčí hrádecké radnice Eva Malá. Součástí prostoru má být také velká vodní nádrž, která bude zadržovat srážkovou vodu odtékající ze střech budov a komunikací.

První textilní manufaktura fungovala v těchto místech v dnešním Hrádku nad Nisou už před třemi sty lety. Výroba se tu postupně vyvíjela. V první čtvrtině 20. století už tu byla fabrika s několika stovkami zaměstnanců i firemní bavlníkovou plantáží v Tanzanii (tehdy německé kolonii Deutsch-Ostafrika).

Po druhé světové válce přešla továrna pod národní správu a byla začleněna do národního podniku Benar se sídlem v Benešově nad Ploučnicí. Výroba tu pokračovala i po roce 1989. Od roku 1994 pod značkou Bekon. Ta už ale neměla dlouhého trvání. Poslední nitě tu vyrobili v roce 1998.