Armádní muzeum Žižkov prochází největší rekonstrukcí ve své existenci. Vyjde na necelou miliardu

Stavební práce v budovách Armádního muzea Žižkov, které se nachází pod Vítkovem, začaly před třemi lety.

Po rekonstrukci by se plocha určená pro výstavy měla až ztrojnásobit, vzniknout by měl nový vchod ze zadní části, kde se nachází cyklostezka, pro různé kulturní akce by se také mělo zpřístupnit rozsáhlé nově zastřešené nádvoří muzea.

Znovu otevřít má muzeum na podzim příštího roku, původní plány přitom počítaly už s rokem 2020. Nově by muzeum nemělo sloužit jako depozitář, což právě umožní rozšíření celkové výstavní plochy.

Do opraveného muzea se také přemístí exponáty Vojenského historického ústavu, které byly až do roku 2019 umístěny ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí.

Budovy Armádního muzea Žižkov byly postavené v letech 1927 až 1929 a veřejnosti se první expozice otevřely o tři roky později. Tehdejší Památník osvobození, jak se muzejní komplex pražského Vojenského historického ústavu tehdy jmenoval, se zaměřoval především na činnost československých legií.

I když stáří budov přesahuje 90 let, celkovou rekonstrukcí procházejí až nyní. V plánu přitom byla už od začátku tisíciletí, přípravy však ministerstvo obrany dlouho odkládalo. V minulosti se na budovách podepsaly oba totalitní režimy.

„S ničením začala už německá branná moc během okupace, kdy zlikvidovala úplně všechny věci, které se týkaly připomínek československých legií. Spousta věcí tady byla poničena i během 70. a 80. let,” vysvětlil ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

Během druhé světové války z muzea zmizely například vitráže v oknech v horním foyer muzea nebo velká plastika československých legií ve spodní části foyer.

V následujících letech také podle něj bylo zničeno přirozeného větrání budov. „Byly tady velké problémy s vlhkostí a se spodní vodou. Jinak jsme se snažili udržet budovu ve stavu, v jakém byla postavena,” dodal.

Zachována byla například většina původní fasády z roku 1929 a citlivou rekonstrukcí prochází mramorové interiéry budov. Naopak většinu oken nahradily jejich věrné repliky vytvořené ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.

„Udělala se také renovace ateliérových oken, jak v původním fotoateliéru, tak u terasy na kavárně,” doplnil Knížek.

Veřejnosti se muzeum uzavřelo už v roce 2017, kdy se začalo s přesunem muzejní sbírky do nových depozitářů Vojenského technického muzea v Lešanech.

Rozsáhlá a dlouho připravovaná rekonstrukce se podepisuje na celkových nákladech. Ty by podle Knížka nakonec neměly přesáhnout jednu miliardu korun.

„Náklady rekonstrukce se pohybují okolo 850 až 900 milionů korun. Nešli jsme cestou, že by se opravila nejdřív budova, a pak by se dodělávaly expozice. Chtěli jsme, aby se vše udělalo najednou,” vysvětlil Knížek.