Článek
Soupis jejích děl je obsáhlý a charakter návrhů velmi rozmanitý. Typologicky se dá říci, že od chemického závodu k hotelovému interiéru, místně pak od Václavského náměstí přes prázdný kopec nad Chebem (meteorologická stanice) k téměř lesní samotě.
Rukopis však vždy zůstává čitelný. Šrámková tvrdí, že dům má své povinnosti vůči člověku obecně - nesmí ho lekat, šokovat, nesmí ho ani oslňovat, musí být poctivý, dostatečně silný, aby člověka ovlivnil.
Architektka se řadí mezi představitele takzvané české přísnosti, jak historik architektury Rostislav Švácha charakterizoval skupinu tvůrců, kteří se vyznačují sklonem k minimalistickým tendencím. Sídlo ČKD na Václavském náměstí (1983), které Šrámková navrhla společně s manželem Janem, reagovalo na tehdejší dění v zahraniční architektuře.
V zastydlém normalizačním prostoru se pak budova stala jakýmsi symbolem oblevy. Postmoderní "zjevení" s velkými hodinami lehce vsazené do centra ale vzbuzovalo diskuse ještě dlouho po dokončení. ČKD budova sloužila do konce 90. let, Šrámková se posléze podílela i na rekonstrukci chráněného objektu.
FOTO: www.alenasramkova.cz/
Alena Šrámková - architektka
- Šrámková se narodila 20. června 1929 v Praze
- vystudovala Vysokou školu technickou v Bratislavě a pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru Jaroslava Fragnera
- prošla několika projektovými kancelářemi, koncem 80. let pracovala v ateliéru SIAL, který pod vedením Karla Hubáčka představoval od 60. let jeden z mála výrazných a osobitých proudů tehdejší české architektury.
- v roce 1992 založila Šrámková ateliér vlastní (Šrámková architekti), kde nyní pracuje spolu se dvěma kolegy.
- jako profesorka působí od roku 1999 na Českém vysokém učení technickém v Praze
- v roce 1994 získala Cenu osobnosti české architektury
- v roce 2008 obdržela medaili Za zásluhy a Poctu České komory architektů za rok 2007 za svůj přínos moderní české architektuře
Mezi její další práce (zrealizované či projekty) kromě pražské nádražní haly (1977), kterou navrhovala se třemi kolegy, patří kulturní centrum Lužiny (s Ladislavem Lábusem), drobná věž pro vědeckého pracovníka na Košíku, meteorologická stanice Šerák, Hypobanka na náměstí Republiky, lávka v Holešovicích, dům s pečovatelskou službou v Horažďovicích, nový Tyršův most v Přerově, sladovna v Olomouci či budova Fakulty architektury ČVUT v Dejvicích.