Hlavní obsah

Architekti plně rozvinuli potenciál podkroví v minimalistickém stylu, který se nese v rytmu černé a bílé

Mezonetový byt vyrostl na půdě libeňského činžovního domu už v 90. Letech. Současnému majiteli ale poskytoval více pokojů, než potřebuje, a méně radosti z půdního prostoru, než by dům ze 30. let minulého století mohl nabídnout. Rozhodl se proto oslovit architekty ze studia komon, aby citlivě rozvinuli funkční i formální potenciál atypického interiéru.

Foto: Tomáš Slavík

Interiér zdobí svítidla z ručně foukaného skla.

Článek

Spodní úroveň mezonetového bytu tvoří společenská část. Architekti Lucie Roubalová a Martin Gaberle se rozhodli využít hlavní kvalitu podkroví, kterou je jeho výška, a obývací pokoj s velkou knihovnou otevřeli přes dvě původně oddělená podlaží. Hlavní obytný prostor tím získal více světla a velkorysosti díky odhalenému rozměru zkosených stěn.

Na obývací pokoj navazuje minimalisticky řešená kuchyně s ostrůvkem a jídelním stolem. Mezi nosné sloupy uprostřed architekti umístili promítací plátno. Původní nevyhovující dispozice byla zjednodušena i bez zásadních stavebních úprav vložením černého boxu ukrývajícího provozní zázemí a úložný prostor, který zároveň slouží jako schodiště do patra, kde se nachází ložnice a koupelna – ty jsou přes otevřený obytný prostor propojeny černou lávkou.

Součástí bytu o zastavěné ploše 141 m2 je také střešní terasa, na niž se vstupuje přímo z ložnice rozměrnými francouzskými okny.

Dámské podkroví s doteky industriálu

Bydlení

Celá realizace je charakteristická minimalistickou estetikou upřednostňující nekomplikované tvarosloví, jednoduchou barevnost a materiálovou střídmost. Černý box je z olejované dýhy, lamelová podlaha z přírodního dubu a obklad kuchyňské linky i obou koupelen tvoří terrazzo. Výrazný kontrast přinášejí bílé nátěry nábytku a stěn v kombinaci s černou na velké ploše boxu i u detailů na doplňcích v podobě klik, armatur atp.

Krov ze smrkového dřeva a ocelová konstrukce sloupů v obývacím pokoji jsou odhaleny v původní syrové podobě. Působivým solitérem je zde závěsné svítidlo Neverending Glory z ručně foukaného skla, umístěné v hlavním obytném prostoru, které jako by symbolizovalo leitmotiv celé realizace, při níž velkorysé formy minulosti byly uchopeny ryze současným způsobem.

Strohé linky osvětlení podtrhují geometrii prostoru a umožňují vyniknout závěsným solitérům z ručně foukaného skla, které jsou minimalistickou interpretací ikonických lustrů z pěti nejvýznamnějších světových koncertních sálů a divadel včetně milánské La Scaly, newyorské Metropolitní opery nebo pražského Stavovského divadla.

Celý interiér pocitově zatepluje dubová podlaha a v původní syrové podobě odhalený dřevěný krov.

Autor: Jana Polomová, www.modernibyt.cz

Podkrovní domov mezi přírodou a centrem

Bydlení
Související témata:
Komon architekti
Lucie Roubalová (architektka)
Martin Gaberle

Výběr článků

Načítám