Architekt se při rekonstrukci bytu inspiroval profesí majitele

Svůj první byt si mladý muž pořídil ve starém panelovém domě a tomu odpovídal i jeho stav. Rekonstrukci značně vybydleného prostoru včetně úprav dispozice a kompletního návrhu vybavení interiéru zadal renomovanému architektovi.

Zadání znělo: „Vytvořit zajímavý interiér v ekonomičtějším standardu.“ Realizace probíhala ve třech hlavních etapách a trvala vzhledem k důrazu na originální řešení více než rok.

První etapa se soustředila na stavební úpravy, ve druhé došlo ke zprovoznění kuchyně a zařízení ostatních místností typovým nábytkem.

Jako poslední byl ve třetí etapě řešen zakázkový interiér obývacího pokoje, do něhož architekt navrhl nevšední nábytek i nástěnnou dekoraci, které jednoznačně definují charakter ústřední části bytu.

V projektu rekonstrukce se architekt zaměřil zejména na optimalizaci využití prostoru. Největší změny tak čekaly bytové jádro, u něhož došlo nejen k vybourání původního umakartového a vystavění nového z plynosilikátu.

Zásadní změnu představoval přesun, kdy byla nejprve zrušena komora, do uvolněného prostoru se částečně posunula koupelna a za ní i sousední WC.

Na jeho místě vznikla nová komora rozšířená ještě o část předsíně, čímž byt získal potřebné úložné prostory. Jejich objem byl ještě navýšen rozměrnou skříní na míru v ložnici a kuchyňskou linkou, která namísto původní, instalované u jediné stěny obíhá všechny stěny kuchyňského koutu, a ještě vybíhá do prostoru, čímž současně vytváří optický předěl mezi místem pro přípravu jídla a společenskou zónou.

Část linky pojala nika, o kterou se kuchyně rozšířila při výstavbě nového bytového jádra.

V neměněných příčkách zůstaly původní ocelové zárubně, které byly použity i v příčkách nových. Důvod byl prostý, mají o 5 cm menší šířku než obložkové, tudíž do panelu lépe pasují. Vstupní bezpečnostní dveře zůstaly původní. Okna byla již dříve vyměněna za plastová.

Co se týče přirozeného osvětlení interiéru, zbouráním příčky mezi kuchyňským koutem a obývacím pokojem došlo k propojení obou zón bytu a tím k prosvětlení koutu, který je do jisté míry hendikepován absencí oken.

Za povšimnutí stojí i sekundární přisvětlení koupelny přes obývací pokoj skrz mléčné sklo.

Vzhledem ke stáří domu byla provedena nově kompletní elektroinstalace a 10GBit ethernetová síť. Panelové stěny a stropy dostaly štukové povrchy, nově byly položeny i podlahové krytiny.

Pro obytnou zónu zvolil architekt snadno udržovatelné PVC s dekorem dřeva, pro předsíň, koupelnu a WC pak světlou dlažbu. Výběr materiálů částečně ovlivnila předpokládaná „dočasnost“ využití takto řešeného interiéru.

K zadání řešit rekonstrukci v ekonomickém standardu přistoupil architekt Jakub Žiška šalamounsky a dal bytu dvě do sebe se prolínající podoby. Střídmou barevnost ložnice, hygienických místností i předsíně, jejíž jednolitou bělost rozbíjejí různobarevné botníky a dveře s výrazným dezénem dřeva, konfrontuje nesmlouvavá zeleň rytmicky se opakující na obkladech stěn, nábytku v obývacím pokoji a kuchyňském koutu. Jejími tóny promlouvá i ústřední motiv celého bytu v podobě nepřehlédnutelné grafiky.

Ve druhé rovině propojil autor projektu rekonstrukce cenově výhodné typové vybavení s originálními kousky nábytku dle vlastního návrhu, který se inspiroval profesními zájmy majitele bytu.

Jednoduchost typového vybavení se tak stala kulisou, podkladem pro stoly a komodu ozvláštněné historickými komponenty PC. Ty jsou vloženy do přístupného prostoru mezi skly, tudíž je v budoucnu možná jejich snadná výměna za jiný druh dekorace.

Spolu s rozměrnou grafikou s motivem matrixového trychtýře navozují pocit, že se obývací pokoj ukrývá v útrobách počítače. Právě realizace výrazného dekorativního prvku o něco prodloužila předpokládanou dobu rekonstrukce.

„Instalace rozměrné grafiky, s níž počítal návrh interiéru, proběhla později, protože nešlo použít dostupný typový výrobek, a hledání způsobu jejího provedení se ukázalo být náročnějším. Její výroba byla nakonec svěřena reklamní agentuře a je provedena na tužších tenkých plastových deskách nalepených na zeď,“ vzpomíná na jedinou obtíž autor projektu.

Byt má dispozici 3+kk s lodžií o celkové podlahové ploše 66 m². Po rekonstrukci se z předsíně vstupuje vlevo do prostorné komory, proti hlavnímu vstupu se nachází samostatné WC a koupelna.

Za rohem je vstup do obývacího pokoje, který se oproti původnímu stavu posunul na úroveň dělicí příčky mezi pokoji. Po pravé straně je umístěn vstup do druhého pokoje a ložnice. Kuchyňský kout volně navazuje na obývací pokoj. Po celé šířce ložnice probíhá lodžie. V domě je instalováno ústřední vytápění, k němuž jsou v bytě připojeny původní litinové radiátory.