Článek
„Dům je zcela soběstačný, protože přeměňuje černou a šedou vodu (odpad ze sprch a umyvadel) na plyn, který slouží jako palivo pro domácnost,“ vysvětluje sedmdesátiletý architekt a hrdě při tom pozoruje své dílo.
Je jím dům plovoucí na pontonu a připoutaný k molu. Materiálem, který zajišťuje nepotopitelnost pontonu, je polystyren. Jak uvádí kolumbijský web Portafolio, architektova iniciativa je motivována snahou poskytnout slušné bydlení mladým lidem, kteří žijí v nedůstojných podmínkách ve městech, a zároveň vytvořit pro tuto populaci lákadlo k pobytu na venkově, aniž by musela emigrovat do jiné země.
„Mladí lidé jsou ochotni bydlet v kuchyních s postelemi nebo v pokojích se sprchou,“ říká architekt, kterého mrzí, že ve velkých městech, včetně metropole, nemají možnost bydlet ve „slušných“ domech s oddělenými prostory. Proto se rozhodl navrhnout cenově dostupné domy „snadné na stavbu a přepravu“.
Plovoucí dům má tvar stanu
Prototyp, který se nachází na jezeře na architektově rodinné farmě v Sesquilé, v departementu Cundinamarca, hodinu a půl od Bogoty, má obývací pokoj s jídelnou, kuchyň, velkou ložnici a koupelnu. Je zcela stabilní, a tak člověk při pohybu v něm vůbec nevnímá, že by stavba plula na vodě. Zdrojem elektrické energie jsou solární panely umístěné na mostě, jenž spojuje dům s dokem, ke kterému je ukotven.
Chtěl by je využít i jako školy
Architekt hodlá svůj projekt představit v dalších částech země, jako je například departement Chocó v tichomořské oblasti, který je protkaný četnými řekami a jejž trápí vysoká míra chudoby. Kromě využití k bydlení pro chudé obyvatelstvo předpokládá, že by v takovýchto domech mohly být umístěny rovněž školy.
„Plavou na vodě, a proto nevyžadují pozemek, což usnadňuje jejich stavbu,“ říká Guaqueta. Předpokladem podle něj je, že zemědělci a obyvatelé venkovských nebo nízkopříjmových departementů si mohou postavit domy podle plánů, které by dostali k dispozici, a z poskytnutých materiálů.
Architekt doufá, že by mohl být jeho projekt financován státem. Tak by jeho plovoucí domy měly šanci dostat se i do nejvzdálenějších míst v zemi. „Myšlenka je taková, že by s těmito domy bylo možné vytvářet komunity. A že by lidé na venkově získali slušné domovy, které by bylo možné dále využít k vytváření humanitárních projektů,“ uzavírá architekt, který se tímto projektem snaží využít své profesní zkušenosti ve prospěch služeb sociálně potřebných ve své zemi.