Článek
Jde vůbec o první odkrytí stupňů, o něž se těleso mostu zapřelo. Vidět je také cihlové zdivo bývalé celnice, kde se vybíralo na most mýto. Novinářům to řekl archeolog pražského pracoviště Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska. Celnice podle něho stávala na Křížovnickém náměstí do roku 1847, kdy byla stržena.
Před ní se patrně dlouhá století ještě tyčil viniční sloup se sochou sv. Václava.
„Na konci 17. století vadil dopravě,“ uvedl Podliska. Nyní lze sloup vidět v kostele sv. Františka Serafínského. Legenda praví, že sloup byl u budoucího mostu vztyčen v 10. století jako dík za překonání rozbouřené Vltavy při přenášení těla sv. Václava ze Staré Boleslavi do Prahy.
Umístění sloupu se několikrát měnilo.
Archeolog Jaroslav Podliska ukazuje odkryté stupňovité zakončení mostu u břehu a také plynovou rouru z konce 19. století.
Podle stavbyvedoucího Zdeňka Mátala se nepotvrdily informace, podle nichž bylo celé Křížovnické náměstí v 70. letech minulého století vybagrováno. „Už 30 cm pod povrchem se nalezly významné barokní památky,“ uvedl Mátal.
Čas jen do zimy
Pode něho stavbaře tlačí čas, do zimy má být celé náměstí opět vydlážděno, zbývá přitom odkrýt ještě jedno pole a dokončit sondu tzv. vsakovací jámy, a to až do desetimetrové hloubky.
Podliska odmítl výtky asociace sdružení o obejití archeologů při opravě mostu. Asociace požaduje okamžité zastavení prací, což žádá petice už asi se sedmi tisíci podpisy, a podala i trestní oznámení. „Zatím jsme měli možnost být u všech zemních výkopů,“ řekl Podliska. Podle něho se průzkum provádí od roku 2007, vedl ho Zdeněk Dragoun, než loni odešel do důchodu. Zkoumala se malostranská i staroměstská strana.
Znamená to, že archeologové z Národního památkového ústavu, nikoli z akademie věd, postupují metodou rozebírání archeologické situace.
Archeologové, kteří si stěžují na úbytek zachovalých terénů, preferují minimální zásahy do odrytých vrstev. Nové prvky – zpravidla opuka a malta – se podle Mátala odlišují barevně.
