Článek
Kombinace nízké kapoty a velkých kol je u sporťáků či grand tourerů lákavá pro designéry a následně i pro zákazníky. Ve vývoji ovšem znamená jeden zásadní problém - jak uchytit kola.
Šéf vývoje Lexusu LC Kodži Sato žádal velká kola a nízkou kapotu - a vůz zároveň musel mít dobré jízdní vlastnosti. V případě známých možností, jakými jsou dvojité lichoběžníky či víceprvkové zavěšení, jsou montážní body horního ramene obvykle nad kolem nebo u jeho horní části.
Něco takového nebylo možné kvůli nedostatku prostoru. „Obvykle bychom se v takové situaci mohli pohádat, ale když jsem si pečlivě prostudoval virtuální průřez víceprvkové nápravy, zjistil jsem, že to, čeho chceme dosáhnout, je reálné. A částečně díky jídelním hůlkám,” říká Hidejuki Masumo, vedoucí konstruktér.
Všiml si, jak každé z pěti ramen zavěšení kola reaguje na nerovnosti jinak, když jsou upravena pro model LC. A svému týmu to vysvětlil právě s pomocí jídelních hůlek, kterými geometrii napodobil.
„Kouzlo umístění pěti ramen tohoto systému tkví v tom, že umožňuje, aby celé přední zavěšení bylo umístěno nízko v podvozku,” vysvětluje Masumo hlavní výhodu svého systému zavěšení předních kol.
Tímto „heureka-momentem” práce samozřejmě neskončily. Vývoj předního zavěšení trval dalšího půl roku a považujme za jisté, že při něm našla uplatnění počítačová technika a simulace všeho možného. Je však zajímavé vidět, že i tak obyčejná věc jako jídelní hůlky může pomoci vedoucím konstruktérům světoznámých automobilek.