Článek
Wissing poznamenal, že součástí regulace musí být otevřenost novým technologiím, což vidí právě v syntetických palivech. O technologické otevřenosti hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se jednání v Mesebergu zúčastnila v neděli.
„Shodli jsme se, že musíme naplnit naše klimatické cíle a že technologická otevřenost je rovněž velmi důležitým faktorem. Vidím, že jsme na dobré cestě, protože máme stejné cíle,“ řekl Wissing o hledání řešení sporu. Zároveň uvedl, že dosažení kompromisu může trvat déle a nemusí být otázkou dní.
Podobně již v neděli před novináři hovořila von der Leyenová. „Vedeme konstruktivní dialog. Chci ještě jednou zdůraznit, že plná podpora principu technologické otevřenosti je důležitá,“ řekla šéfka komise.
„Ale je třeba vždy mít naše klimaticko-politické cíle v rovnováze,“ doplnila s tím, že právě na rovnováze se nyní pracuje.
Formule 1 nikdy nebude elektrická, řekl šéf seriálu
Stejný postoj jako Německo má k syntetickým palivům i České republika. Český ministr dopravy Martin Kupka na toto téma minulý týden v pátek hovořil v Berlíně s Wissingem.
Kupka poté oznámil, že Česko nepodpoří zmíněný zákaz spalovacích motorů v osobních vozech, pokud nebude možné v autech využívat syntetické palivo. Tato paliva přitom byla součástí dohody, která byla dosažena za českého předsednictví v Radě EU.
Současné švédské předsednictví v pátek oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil využívající benzin či diesel.
Syntetická paliva, také nazývaná e-paliva, se vyrábějí ze vzdušného CO2 a vodíku získaného pomocí energie z obnovitelných zdrojů. Svým složením jsou čistší a jednodušší než ropná paliva a teoreticky jsou uhlíkově neutrální, protože oxid uhličitý, který vznikne při jejich spalování, byl předtím z ovzduší získán.