Článek
Transporter první generace se představil v listopadu 1949. Nekonvenčně řešený 4,15 m dlouhý automobil dokázal přepravovat 750 kg nákladu rychlostí až 90 km/h. O pohon se staral skromný vzduchem chlazený čtyřválec 1131 cm3 o výkonu 25 koní (18 kW) vystačil s deseti litry benzinu na 100 km. „Sériová výroba se začala rozbíhat v březnu 1950 a ke skříňovému provedení brzy přibyly další verze - především kombi pro smíšenou přepravu osob a nákladu, ale také minibus v sedmimístném (a zanedlouho i devítimístném) provedení,” uvádí motoristický novinář se specializací na historii Jan Tuček.
VW Transporter první a poslední generace
| Volkswagen Transporter - všechny modely | ||
|---|---|---|
| generace | označení | rok zahájení výroby |
| 1. | T1 | 1950 |
| 2. | T2 | 1967 |
| 3. | T3 | 1979 |
| 4. | T4 | 1990 |
| 5. | T5 | 2003 |
| 6. | T6 | 2015 |
Německé hospodářství tehdy po nejtěžších poválečných letech rychle zvedalo hlavu, skromnost a tvrdá práce byly samozřejmostí, export jednou z podmínek úspěchu politiky, kterou v Bonnu prosazoval kancléř Konrad Adenauer a jež si vysloužila označení „hospodářský zázrak“. Nový transporter - říká Jan Tuček - do této situace vstoupil jako na zavolanou - stal se úspěšným vývozním artiklem a zároveň si získal mimořádnou oblibu na domácím trhu. Vozil lidi i zboží, sloužil u hasičů, zdravotníků i u pošty, v armádě a u policie, tisícům soukromníků umožňoval snáze provozovat jejich živnost a lépe si žít o (tehdy ještě krátkých) víkendech a během dovolené.
Během roku 1950 vzrostla denní výroba vozů Transporter z 10 na 60 kusů, v roce 1951 továrnu ve Wolfsburgu opustilo přes 12 tisíc těchto žádaných automobilů. V létě 1967 transporter první generace uvolnil místo na výrobních linkách svému nástupci, jeho aktivní kariéra však zdaleka nebyla u konce. V Brazílii se v původní podobě vyráběl až do poloviny 70. let.