Článek
V dobách komunistické totality existovala auta, která si běžný smrtelník nemohl koupit, ani kdyby na ně měl peněz čtyřikrát. Byla určena jen pro ty, kteří „si byli rovnější”. A ruské limuzíny značky ZiL k nim zcela jistě patřily.
Takovými vozy jezdili i vedoucí představitelé komunistických stran ve státech východního bloku a Československo nebylo výjimkou. Gustáv Husák, poslední komunistický prezident, měl podle dostupných informací ZiLy nejméně dva - model 114 ze 70. let a později model 41045 z roku 1985. Přesněji tenhle konkrétní ZiL-41045.
Málo místa vzadu rozhodně není.
Alespoň to tvrdí člověk, který ho aktuálně prodává - v Lotyšsku. „Byl to dárek od Gorbačova pro vedení komunistů v Československu,” napsal nám v e-mailu s tím, že ho sám koupil v roce 2013 v Praze. Mezi fotografiemi, které u svého inzerátu sdílel, je dokument organizace GON (Garaž Osobogo Naznačenja, Garáž pro zvláštní účely) z roku 1985, který říká, že vůz má cíl v ČSSR.
Žádný další důkaz jsme nedostali, ale indicií, že tohle je skutečně Husákovo auto, je docela dost. Začněme od začátku - GON byla v podstatě organizace pro převoz špiček KSSS a v její flotile skutečně byly ZiLy-41045.
ZiL-41045 se vyráběl jen v letech 1983-1985.
Také víme, že nejméně jedno tohle auto v Česku jezdilo s vládní poznávací značkou; vládní auta někdy od poloviny 70. let nosila písmena AA. Nebyla to prostě Praha, na běžná auta Pražanů „zbyly” kombinace AB až AZ.
Tato fotka pochází z dubna 1987 a ukazuje dva ZiLy. Ten vpředu je verze 41045, ten za ním odhadujeme na starší 4104, také označovanou 115. Nejméně jeden z nich má vládní SPZ.
V té době ještě samozřejmě vůz neměl na zadních bočních dveřích státní znak. Nemohl ho mít, neboť to, co vidíme na fotkách u inzerátu, je znak České a Slovenské Federativní Republiky a ta existovala v období od 23. dubna 1990 do 31. prosince 1992.
Existují také fotografie, které ukazují ZiL-41045 s tímto znakem na dveřích a se standardními československými poznávacími značkami ACY-93-15. Značky s pomlčkou i za písmeny, ne jen mezi dvojicemi čísel, se pravděpodobně vydávaly do roku 1985 nebo 1986.
Tato fotografie je z aukce z roku 1995 a ukazuje ZiL-41045 už se znakem ČSFR na dveřích.
Další fotografie ukazují ZiL-41045 se znakem ČSFR, ale bez registračních značek, a to v aukci. Samozřejmě to všechno nemusí, ale taky může být jeden a ten samý kousek; ZiLů-41045 se vyrobilo jen 48 kusů.
Fotka byla podle ČTK pořízena v roce 1995 a je tu opět zmíněno, že tímto vozem jezdil Husák, byť je chybně uvedeno, že jde o model 114 z roku 1971. Vidíme-li správně, má vůz na téhle fotce stejné čalounění interiéru, jako vůz prodávaný v Lotyšsku.
To je důležité, neboť v roce 2009 se na internetu objevil článek, že ZiLem-41045 po Husákovi jezdí bývalý šéf jihlavského Bosche Heiner Hillman - a tam měl vůz světlé čalounění sedaček.
Čalounění vypadá, že je původní.
Prokázat, že vůz v inzerátu je skutečně Husákův, tak neumíme. Je však velmi pravděpodobné, že to je on. Máte-li zájem, neotálejte. I přes vzhledem k ne úplně dokonalému technickému stavu astronomickou cenu 150 tisíc dolarů (3,5 milionu korun) se prodávajícímu prý už ozval vážný zájemce - respektované automobilové muzeum. Jaké, však nejmenoval.
Doplňme, že ZiL-41045 je poháněn vidlicovým osmiválcem vlastní výroby o objemu 7,9 litru a výkonu 315 koní. Přes třístupňovou převodovku putuje síla motoru na zadní kola a rozpohybuje 6,3 m dlouhou limuzínu až na 190 km/h.
Ti, kdo vládnou ruským jazykem, se mohou podívat na to, jak se s takovým kolosem jezdí. Ve videu se dozví také, jakou má tahle „papaláškára” spotřebu - 45 litrů benzínu na 100 km.
