Článek
Nejde o plošné zvýšení rychlosti o 10 km/h, zatím by se měl nápad testovat pouze na jednom kusu dálnice A1 mezi Vídní a Salzburgem. Podle ministra bude testovací provoz trvat jeden rok, během kterého se budou vyhodnocovat dopady na dopravu a životní prostředí. To by podle něj mělo ukázat, že po zvýšení rychlosti je doprava rychlejší, plynulejší a ekologičtější, protože se netvoří kolony.
Odpůrci to vidí jinak
Ministr je zatím jediným zastáncem svého názoru. Například bývalý ministr dopravy Jörg Leichtfried považuje návrh za naprostou hrozbu dosažení všech klimatických cílů, které si vídeňská vláda v minulosti předsevzala.
„Mezi Štýrským Hradcem a Vídní ušetříte navýšením maximální rychlosti šest minut. To vše na úkor životního prostředí a zdraví Rakušanů,“ zlobí se Leichtfried.
S kritikou není sám. Samozřejmě se přidala i organizace Greenpeace. Ta ale zatím opatrně ústy svého tiskového mluvčího říká, že si nechá čas na vyhodnocení dat a pak se uvidí.
„Rychlost 140 km/h s sebou ovšem přináší dvojité riziko: vede k větší nehodovosti na našich dálnicích a zajišťuje dramatický nárůst škodlivých škodlivin," uvedl Adam Pawloff, mluvčí klimatu v Greenpeace.
Technologická univerzita v Grazu pomocí speciálního programu NEMO (Network Emission Model) spočítala, že navýšení rychlosti emise nesníží, ale naopak je proti stotřicetikilometrové rychlosti o 20 % zvýší. Proti stokilometrové rychlosti se pak navýšení pohybuje u hranice 50 %.