Článek
Tatra 49 se v Kopřivnici na Novojičínsku vyráběla v letech 1928-1930. Mělo jít o levné lidové vozidlo, při jehož výrobě se využívaly dostupné díly z vozů Tatra 11 a Tatra 12. Do sériové výroby se ale osobní automobil nedostal, byly vyrobeny pouze dva kusy, které se do dnešních dnů nedochovaly.
„Mnohem více kusů bylo uvedeno do prodeje v provedení užitkovém, to znamená s nákladovou plošinou vpředu, nebo vzadu," řekl Hinner. Nákladních Tater 49 bylo vyrobeno asi 200. Z nákladní verze také pochází originální podvozek, na němž renovátoři repliku osobního vozu kompletně postavili. „K tomuhle typu bylo minimum dokumentace, nebo přesněji řečeno žádná," řekl Hinner.
Na vozidle pracovalo včetně lakýrníků či čalouníků postupně asi 15 lidí. Největším problémem bylo podle renovátorů umístění ovládacích prvků. U nákladních vozů totiž bylo sedadlo nad motorem a veškeré ovládací prvky byly kolem motoru a kolem převodovky, kdežto u osobní verze jsou sedadla před motorem, takže veškeré ovládací prvky se musely posunout zhruba o metr dopředu, což bylo dosti složité.
Ecorra, která ve většině případů historická auta renovuje, již pro americké muzeum vyrobila i slavný americký designový vůz Dymaxion, na kterém renovátoři pracovali tři roky. [celá zpráva]
Vytvořili pro ně také slavné tatrovácké sněžné sáně nebo vozidlo Helica poháněné vrtulí, jak uvedl již dříve mluvčí firmy Jaroslav Baďura.