Úseky českých silnic, kde nejspíše srazíte srnu či divočáka

Lesní zvěř bývá aktivní především ve večerních a ranních hodinách; její výskyt hrozí v lese či v blízkosti polí a v místech, kde přechází vozovku při cestě za potravou. V období říje se navíc řídí pudy a nebojí se přecházet i rušnější komunikace.

„Doporučujeme řídit s vědomím, že volně žijící živočichy můžeme potkat na silnici téměř kdekoliv. Největší riziko je v zalesněných úsecích, ale mnoho nehod se stane i na krajích obcí. Je potřeba být při jízdě pozorný, sledovat okolí silnice a být vždy připraven brzdit. Největší riziko střetu s živočichy bývá po setmění. Dále je dobré počítat vždy s tím, že pokud silnici překonává jeden živočich, může jít další živočich nebo i stádo za ním,“ upozorňuje Zuzana Pokorná, hlavní ošetřovatelka Záchranné stanice Lesů hl. m. Prahy.

Covidový rok 2020 podle Portálu nehod výrazně rozkmital křivku vývoje nehod způsobených střety se zvěří. „Nejprve s ohledem na snížení mobility výrazně ubylo těchto srážek, s nárůstem dopravy však jejich počet podstatně narostl, a to o poznání více, než tomu bylo v předchozím období,” uvádí.

„Na základě dat, která máme k dispozici, dokážeme predikovat vývoj poměru nehod se zvěří. Ukazuje se, že v příštím roce s největší pravděpodobností poprvé překročíme hranici 20 procent nehod, jejichž příčinou je střet se zvěří. K tomu by mělo dojít již na jaře 2022,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends.

Nehody se zvěří jsou častější na podzim a na jaře, kdy se zvyšuje jejich aktivita a zároveň je zhoršená viditelnost. Ve zbytku roku podíl nehod s touto příčinou klesá k hranici přibližně 15 procent.

„Ročně dochází ke zhruba 15 tisícům nehod se střetem se zvěří šetřených Policií ČR, vzniká tak škoda v úhrnné výši cca 600 milionů Kč. Průměrná výše vzniklé škody v důsledku poškození vozidel nebo jiného majetku dosahuje u jedné nehody kolem 40 tisíc Kč,“ říká Petr Jedlička, hlavní analytik České kanceláře pojistitelů.

Pokud se ohlédneme za posledním sledovaným obdobím dle takzvaného Srna indexu, od dubna do konce září 2021 došlo na domácích silnicích podle policejních dat k 7329 srážkám se zvěří.

Nejrizikovější komunikací poslední dekády z hlediska střetů se zvěří je podle analýzy Portálu nehod v České republice tzv. „Podkrušnohorská magistrála“ – tedy silnice I. třídy č. 13 spojující Liberecký, Ústecký a Karlovarský kraj. Za 10 let zde počet nehod způsobených střety se zvěří překročil dvoutisícovou hranici a dosáhl 2243 nehod.

V těsném závěsu se pak drží dálnice D1, s celkovým počtem nehod způsobených střetem se zvěří ve výši 2143 nehod.

Mezi další rizikové silnice patří například silnice I. třídy č. 35, silnice I. třídy č. 38 (severojižní spojnice Libereckého, Středočeského a Pardubického kraje, Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje) nebo č. 11 (spojnice Královéhradeckého, Olomouckého a Moravskoslezského kraje).

Nejvíce střetů se zvěří za poslední půlrok se podle projektu Srna index odehrálo ve Středočeském kraji, celkem 1557. Přitom vůbec nejhorší úsek, na kterém hrozí podle sledovaných dat srážka se zvěří, se nachází u Zdib. Jde o úsek silnice č. 608 mezi Zdiby a Prahou – Novými Chabry, kde se na pouhých 95 metrech odehrálo šest nehod. Jde o místo na pomezí dvou krajů. Odhad hmotné škody dosáhl 288 tisíc.

Co do četnosti srážek se zvěří figuruje na druhém místě Vysočina, kde se událo 1029 nehod. Nejkritičtější místo na Vysočině představuje úsek silnice 112 v katastru obce Bácovice. Na trase dlouhé 2,6 km došlo k 23 nehodám se zvěří – přitom 8 se jich stalo na úseku o délce jen 193 metrů (před mostem překlenujícím Želivku). Odhad vzniklé škody určila Policie ČR na 699 800 Kč.

Třetím krajem, kde zvěř nejčastěji končila život střetem s vozidlem, byl Ústecký. Za sledované období tam bylo registrováno 899 nehod. Vůbec nejhorším místem na Ústecku je silnice I/13 a její 1100 m dlouhý úsek mezi obcemi Přestanov a Chlumec. Pod koly tu skončilo 22 zvířat, přitom sedm z nich na krátké 119metrové pasáži u odbočky na Stradov. Škoda dle odhadů činila 387 tisíc korun.

Podle Patrika Nauše z Generali České pojišťovny se průměrná škoda při srážce se zvěří blíží 45 tisícům korunám. Rostoucí škody jsou přímo spojeny s novými technologiemi, kterými jsou vozidla vybavena.

„Jsou to citlivé senzory, ale také sofistikované světelné technologie, které mají vozidla umístěny právě v čelních partiích. Při střetu mnohdy navíc dochází k aktivaci airbagů a je nutná výměna přístrojové desky či sedadel,“ doplňuje Patrik Nauš. Rostoucí cena materiálu, lakýrnických a dalších prací má situaci dále zhoršovat.

Podle centra dopravního výzkumu je nutné dodržet následujících pět bodů, pokud už ke srážce se zvěří dojde: