Unikátní TVR bylo příliš rychlé, jediný vyrobený kus bude k mání v aukci

Britská značka TVR není tak známá jako třeba Aston Martin či Jaguar, o to šílenější auta však jsou v její historii. Model Cerbera z 90. let patří k těm běžnějším, ovšem existuje i jeden kousek, který má k obyčejnosti asi tak daleko jako rolls-royce k fabii. Jmenuje se Cerbera Speed 12.

Jeho historie začala v 90. letech pod názvem „Projekt 7/12“, jehož cílem bylo stvořit supersport schopný konkurovat McLarenu F1 GTR. Na rozdíl od slavného mclarenu však TVR přímo stavělo závodní auto pro třídu GT1 ve vytrvalostních závodech, nikoliv luxusní a zároveň superrychlé silniční auto.

Vidlicový dvanáctiválec o objemu 7,7 litru, který Speed 12 pohání, má základ ve dvou spojených blocích motoru Speed Six - čtyřlitrového řadového šestiválce, který běžně poháněl silniční TVR. Vypráví se, že když byl motor hotov a vývojáři chtěli změřit jeho výkon na brzdě, zničil vstupní hřídel brzdy s limitem tisíce koní a bylo třeba měřit každou řadu válců zvlášť. Takové měření odhalilo dvakrát 486 koní, tedy dohromady 972.

Vůz pak skutečně nastoupil do závodů ve třídě GT1, ovšem kvůli pravidlům vyžadujícím restriktory zmenšující průměr sání, byl nejvyšší výkon v ostrém nasazení okolo 684 koní. Nezávodil však dlouho; změna pravidel pro třídu GT1 ho brzy vyřadila ze hry.

Koncem roku 1999 se TVR rozhodlo, že Speed 12 upraví pro třídu GT2, tentokrát ale s tím, že vzniknou i silniční vozy. Nový projekt dostal dvanáctiválec s plným výkonem a v letech 2000-2002 skutečně vyhrál několik závodů. A chtiví zákazníci začali skládat zálohy.

Místo auta však záhy dostali své peníze zpátky. Tehdejší šéf TVR Peter Wheeler jednou vzal jeden z hotových prototypů na cestu z práce domů a druhý den se vrátil s rozhodnutím, že Cerbera Speed 12 je příliš divoká na to, aby mohla jezdit po silnicích. Plány na výrobu putovaly do šuplíku a prototypy byly rozebrány na díly pro jiná auta.

V srpnu 2003 však TVR své fanoušky šokovalo - nabídlo na prodej jeden kus Speed 12, a to s registrační značkou W112 BHG. V té době neexistovalo ani jedno kompletní auto, ovšem vzhledem k tomu, že už bylo po závodním programu, automobilka se pustila do stavby ultimátního TVR.

Vůz byl hotový v roce 2005 a pod kapotou měl poslední kus 7,7l V12 původně vyvinutý pro závodění. Převodovka, brzdy a přenos síly byly novější, modernější, ovšem étos závodů byl stále přítomen přinejmenším v integrovaných vzduchových zvedácích, i pokud pomineme obří křídlo a šílený vzhled.

Perfekcionistický Peter Wheeler sám dohlížel na výběr zákazníka, kterému automobilka tento unikátní kus prodá. Zmíněný zákazník později nechal přímo u automobilky poupravit řídící software motoru a některé díly vyměnil za lepší, takže dnes vůz váží zhruba tunu a jeho motor nabízí 861 koní.

Vůz prodal roku 2010 současnému vlastníkovi, který ho nechal v roce 2014 zrenovovat a získal s ním cenu za nejlepší auto ve třídě Style et Luxe na Festivalu rychlosti v Goodwoodu. A nyní ho prodává ve spolupráci s aukčním domem Silverstone Auctions. Aukce proběhne 20. května a odhad ceny není známý, ovšem dá se počítat přinejmenším s řádem stovek tisíc liber.