Tři válce pod kapotou v SUV? Zkusili jsme to u Seatu Ateca

Seat Ateca jsme testovali už jednou, ale tehdy to bylo s čtyřválcovou čtrnáctistovkou s přeplňováním. Co jsme o autě řekli? Že jede příjemně, svižně, ale trochu moc žere. Jak to tedy může spravit auto, které má ještě o válec a 0,4 litru méně? To je trochu záhada. [celá zpráva]

Jen lehce se podíváme na auto samotné. Kdo si ještě nepřečetl náš předchozí test, má možnost to napravit, nechceme se moc opakovat. Takže Seat Ateca je moc pěkné auto. Působí hodně svěže a dynamicky. Design se povedl jak zvenčí, tak zevnitř. Ano, je to koncern, ale příjemně provedený. Především je tu ale opravdu hodně místa. Až překvapivě hodně. A to na všech místech i v kufru.

Pružení auta je sice mírně tužší, ale proti příliš poskakujícím starším modelům je tohle luxusní kočár. Zvlášť na našich o palec menších kolech než o předešlém testu. To byla opravdu paráda. Moc si to pochvalujeme. Řízení by chtělo ještě trochu dotáhnout, ale v záplavě elektronických posilovačů je to ještě nadprůměr.

Seat nasadil do tohoto auta nový agregát o objemu 999 ccm se třemi válci a dvanácti ventily. Díky přeplňování se výkon vyšplhal až na 85 kW (115 koní), což je hodnota kdysi dávno dosahovaná atmosférickými dvoulitry (pamatujete si třeba na tak oblíbený Ford Sierra?). No vidíte, desetiletí uběhla a najednou miniaturní kousky pod přední kapotou dokážou totéž, a klidně by dosáhly i víc. Ovšem otázka je, jak to bude se životností. To zmíněný Ford byl držák na věčné časy. Ale tady to bohužel nedokážeme říct. Tak dlouho jsme s autem nejezdili.

To, co jsme poznali na první poslech, je, že tenhle agregát je neskutečně tichý. Jsme ještě ze staré školy, kdy jsme autoškolu absolvovali na Škodě 105L, takže otáčky vnímáme hlavně poslechem a spousta dieselů v testovacích flotilách značek nám to nevyvrací.

Tady jsme museli dost často od tohoto zvyku upustit a koukat na otáčkoměr, protože jsme si prostě najednou nebyli jisti, kde se zrovna ručička pohybuje. Opravdu jde o extrémně tichý motor, který se projevuje jen při zvýšené síle. A to necinká a nerachotí jako staré koncernové tříválce. Má spíš hrdelní tvrdší projev.

Ale stačí tříválec s malým objemem na tak velké auto? Tak především je třeba říct, že litrový objem válců se nespojuje s pohonem 4 × 4. To je hlavní. Druhá věc je ta, že motor je extrémně lehký. I proti tomu čtyřválci je to cítit. Spojením výše uvedených vlastností najednou dostáváme neskutečně lehký vůz. Vždyť čtrnáctistovka 4 × 4 váží 1486 kg, litr 1280 kg. A to je rozdíl sakra markantní, který výše uvedenou záhadu vlastně objasňuje.

Takže 85 kW a 200 Nm najednou vypadají jako z jiného světa. A je třeba říct, že auto docela stačí. V obsazení dvojicí lidí jede auto celkem slušně. Nezrychluje jako drak. To spíš si hodně zamručí, ale síla mu samozřejmě chybí. Tady je znát, že ty válce a objem prostě chybí. Stejně tak i při plně zatíženém autě. Tak třeba miliónkrát projetá Radlická nebo Klíčovský kopec v Praze jsou najednou příliš dlouhé a příliš prudké, než abychom se mohli řadit do levého pruhu.

Jenže v devadesáti procentech času jízdy je auto suverénní. Jede tiše a ochotně. Nemá žádné výraznější rezervy a skvěle spolupracuje i se šestistupňovou manuální převodovkou.

Ptáte se na spotřebu? Samozřejmě že ta je poplatná stylu jízdy. Při dynamickém a hmotnostním zatížení se šplhala i nad deset litrů. Velmi úsporná jízda padala někam k pěti litrům. Kompletně dlouhodobá spotřeba auta pak je 6,8 l na 100 km. A ceník pak hovoří o tom, že proti čtrnáctistovce v benzínu je auto o cca 40 000 levnější, proti stejně výkonnému dieselu v šestnáctistovce pak skoro o padesát tisíc.