Článek
Však taky třeba na nedávném Veteránfestu ve Slavkově budil modrý kabriolet pozornost. Není to žádná domácí tvorba, ale originální přestavba německé firmy Ostermann Cabrios.
„Základem je vyztužení karosérie na několika místech, aby se nezbortila. Důsledkem toho je i podélná výztuha u dveří, které poněkud komplikuje nastupování a vystupování z vozu,“ řekl Holešinský.
Čtyři další příčky propojují podélné železné profily, prochází celou karosérií.
„Primárně mají zjevně zabránit zlomení karoserie. Při jízdě, zejména po našich nerovných silnicích, ale je jasně vidět, že karoserie takzvaně pracuje, že se kroutí. Nedá se nic dělat, prostě absence střechy je na tuhosti poznat,“ říká majitel auta.
Motor chrčí a místní si zacpávají nos. Trabantem po stopách Berlínské zdi
Premiéře kabrioletu předcházely dva roky práce. Když si Trabanta v atraktivním provedení pořídil, ani zdaleka nebyl v dobré kondici. Několik let parkování venku pod stromem se projevilo. Slídová okna se rozpadla, do auta zateklo.
„Až jsem se pustil do oprav, zhrozil jsem se z toho, jak vypadal uvnitř. Panely obložení dveří v interiéru, které východní Němci dělali v Trabantu z lisovaného papíru, se rozpadly. Kovové části napadla koroze jako u žádného jiného Trabanta, co mi prošel rukama,“ rekapituluje dva roky práce na renovaci vozu z roku 1989.
Připomněl, že ač se auto říká bakelitový vůz, má nemálo železných nosných částí a ty v případě atraktivního provedení byly zvláště zničené korozí.
Výsledkem nespočtu hodin práce a zhruba 120 tisíc korun, vložených do materiálu, dílů, a například do výroby nové skládací střechy, je elegantní vozidlo.
„Za kolik bych kabriolet prodal? Odpověď je jednoduchá. Neprodal, na to jsem jej nedělal. Dopřávám si jízdu s větrem ve vlasech. Do rychlosti kolem osmdesáti kilometrů za hodinu je to celkem fajn,“ říká majitel vozu.
Hrušky, kde nadšenec do oprav trabantů a wartburgů žije, byly 24. června v trase tornáda. To nadělalo škody i ve vozovém parku nadšence, který opatruje několik veteránů včetně ne zcela obvyklého karavanu, vzniklého z kabiny Trabantu Combi.
„Měl jsem štěstí, minulo nás to. Ale jen o fous. Kdyby to šlo přes nás, tak nevím, co bych dělal,“ vrací se k osudnému dni.
Některá auta mu poškodily kroupy, doprovázející tornádo, schytalo to nějaké sklo, blinkry a kapota. Na střeše musel vyměnit několik tašek. Cenné exempláře vyvázly. Mezi nimi i kabriolet, který v tu dobu ještě absolvoval dokončovací práce.