Článek
Je možné provozovat vodíkové auto i na dlouhých trasách? To závisí na infrastruktuře vodíkových čerpacích stanic. Zatímco u nás je zoufale nedostatečná, ve Velké Británii je stanic dost na to, aby ji novináři přejeli ze severu na jih - ze vsi John O'Groats na severu Skotska do Land's Endu na jihu Anglie.
Toyota Mirai na roadtripu napříč Británií
Vyrazili s plnou nádrží do Aberdeenu, kde rozvoj vodíkové infrastruktury podporuje vedení města, aby tam dotankovali. Další zastávkou pro palivo byla firma vyvíjející čerpací stojany na vodík.
Zde proběhlo druhé tankování, a to z mobilní vodíkové čerpací stanice. Je prý pomalejší (řádově deset minut), ale pořád je doba doplňování paliva srovnatelná spíše s tankováním benzínu než s nabíjením elektromobilu. Třetí zastávkou byl Rotherham.
Toyota Mirai na roadtripu napříč Británií
Čtvrtá a poslední zastávka pro vodík byla v Beaconsfieldu v Buckinghamshiru, od kterého na Land's End zbývá 444 kilometrů. Dojezd modelu Mirai na jednu nádrž je 550 km, takže to mohlo být těsně, ale podle Toyoty dojel vůz do cíle „se slušnou zásobou pohonných hmot”, píše se v tiskové zprávě.
Celkem 1783 km tedy Toyota Mirai ujela se čtyřmi zastávkami pro doplnění vodíku. Ten celkem stál 193 liber, tj. necelých 5700 korun. Pro srovnání, litr benzínu stojí v Británii v průměru 1,28 libry (37,53 Kč) a čtyři průměrné padesátilitrové nádrže tak natankujete za zhruba 7500 korun. Vodík tedy byl o čtvrtinu levnější.
Británie má nejvíc vodíkových aut v Evropě
Rozvoj infrastruktury pro vodíková auta je pro rozmach těchto vozidel klíčový, neboť vodík si nevezmete s sebou do kanystru jako benzín. Jen vloni přibylo sedm stanic - v okolí dálnice M25, která tvoří vnější obchvat Londýna, jich je šest.
Britské ostrovy jsou pro provoz vodíkových aut vhodné i geograficky. Například na Orknejích mají přebytek elektřiny z větrných a přílivových vodních elektráren, takže ji využívají k výrobě vodíku elektrolýzou z vody.