Těžký život testovacích figurín pro nárazové zkoušky aut. Stojí miliony a připomínají mnoho postav

I když při vývoji nového auta hrají čím dál důležitější roli počítačové simulační nástroje, praktické bezpečnostní nárazové testy rozhodně na ústupu nejsou.

Vedle překážek, světel, kamer a spousty různých senzorů jsou zásadním prvkem pro testování bezpečnosti vozů testovací figuríny, které můžeme znát pod anglickým označením crash test dummies.

Zatímco dříve bylo potřeba několik málo druhů figurín, dnes jich automobilka využívá nejméně dvanáct. Jen těch připomínajících dospělé pasažéry je osm druhů. A pak jsou tu figuríny dětí, které zastupují děti ve věku 1, 5, 3, 6 a 10 let.

„Při crashtestech se používají různé typy figurín reprezentujících pohlaví a velikost populace. V rámci crashtestů se zkouší s figurínami mužskými, ženskými i dětskými. Velikost a konstrukce figurín vychází z požadavků jednotlivých homologačních předpisů, spotřebitelských testů a interních požadavků, které se opírají o populační rozdělení,“ vysvětluje koordinátor vývoje bezpečnosti vozu Jan Domkář v laboratoři automobilky Škoda, kde ročně provedou až 300 nárazových zkoušek.

„Každý typ figuríny reaguje při konkrétním testu jinak a jinak interaguje se zádržnými systému vozu i s jeho konstrukcí. A to je právě cílem, vyzkoušet co nejvíc možností, aby byli v autě dobře chráněni jak dospělí cestující, tak děti, ať už sedí v autě kdekoli,“ doplňuje Domkář.

Pro každý druh testu se navíc hodí trochu jiná figurína. Ty jsou totiž speciálně konstruované tak, aby co nejlépe simulovaly chování lidského těla právě u konkrétního testu.

U figurín se často setkáváme s označením pomocí procent, například 50% muž. Tento údaj ale neoznačuje nic jiného, než že se jedná o průměrného muže z hlediska výšky a hmotnosti. U žen se obvykle používá figurína takzvané 5% ženy, to zase znamená, že jen 5 % žen je fyzicky menších než figurína.

Figuríny jsou vždy vyrobeny ze směsí materiálů. Základní kovová konstrukce je pevná a trvanlivá, ale tělo figuríny tvoří i materiály, které v konkrétní situaci co nejvěrněji simulují chování lidského těla. Na žebra, páteř nebo klouby figurín se tak používají speciální kovy nebo kůže, pánve figuríny jsou ze specifických plastů.

Na díle se měří zatížení, z nějž se pak dá odvodit, kde a jaká budou nejspíš skutečná poranění. Jednotlivé díly jsou samozřejmě vyměnitelné, takže základ figurín je použitelný opakovaně, v zásadě nemá omezenou životnost.

Řada konstrukčních prvků figurín je patentována a figuríny na nejvyšší úrovni vyrábí jen několik výrobců na světě.

„Například čelní figurína Thor stojí 650 000 eur (15,2 milionu korun) a figurína pro boční nárazy WorldSID 350 000 eur (8,2 milionu). K tomu je potřeba připočíst nemalé náklady na servis a kalibrace,“ vysvětluje Domkář s tím, že kalibrace se navíc dělá po předepsaném počtu zkoušek, případně při překročení biomechanických limitů.

I toto odvětví se neustále vyvíjí. Každá figurína je pak při testu osazena desítkami senzorů, které měří zrychlení, síly i deformace. Zatímco na přelomu tisíciletí používaná figurína 50% muže umožňovala měřit na 56 místech, aktuální figurína Thor má 116 měřených míst.

Podobně u bočního nárazu se dříve více používala figurína s 57 měřicími body, dnes je to čím dál častěji figurína s 94 parametry. Podle Škody jsou také výrazně podobnější lidskému tělu, kdy zatímco aktuální verze má hodnocení podobnosti charakteristik s lidským tělem na úrovni 7,6/10, u starší figuríny to bylo 4,6/10.