TEST: Zvenku malá, uvnitř velká

Tento přírůstek v nabídkové škále modelů rüsselsheimské automobilky otevírá úplně nový segment vozů kompaktní kategorie a je dalším z řady výrazně inovativních "trendsetterů", tedy modelů, které samy stanovují standardy ostatním výrobcům. Opel chce, aby v blízké budoucnosti tvořily právě takové vozy přes čtyřicet procent jeho modelového portfolia. Pokud jde o Merivu, která se začíná vyrábět ve španělském závodě Opelu nedaleko Zaragozy, už letos se počítá s produkcí 130 000 aut, v příštím roce dokonce s 200 000.

Dotkněme se podrobněji právě hlavního sledovaného cíle - vytvořit v autě s velmi malým půdorysem co nejprostornější kabinu s nevídanou variabilitou. Jak se to povedlo? Myslím, že dokonale, při mezinárodní novinářské prezentaci Merivy na Mallorce jsem to mohl prověřit beze zbytku.

Už to, že kola Merivy byla vsazena až do rohu karosérie a vznikly jen minimální převisy, je na první pohled náznakem, že uvnitř se mohou odehrávat velké věci. Při malých půdorysných rozměrech - délce 4042 a šířce 1694 mm - je právě poměrně velký rozvor 2630 mm, jinak srovnatelný s auty střední třídy, právě tím stavebním kamenem, o němž se dá říci, že představuje vrozenou dispozici pro kouzla s interiérem. Ten je až nevídaně přizpůsobivý požadavkům na pohodlí cestujících, či na druhé straně na přepravu většího množství zavazadel. Tomu nahrává také větší výška vozu, která činí 1624 mm.

Čáry spojené až s neočekávanou přizpůsobivostí interiéru jsou založeny na chytrém systému uchycení zadních sedadel, nazvaném FlexSpace, na který se mimochodem vztahuje několik patentů. Díky němu se totiž dá velmi rychle a snadno naaranžovat řada pozic. Mimořádně důležité přitom právě je, že při redukci sedadel nemusí žádné putovat z vozu ven. V tomto ohledu pětimístná Meriva přináší modifikaci systému, jenž je už znám pod označením Flex7 ze sedmimístné Zafiry.

Tak se dá Meriva bleskově přestavět ze základního pětimístného auta na čtyř-, tří- nebo dvoumístné, přitom sedadla zapuštěná do podlahy vytvářejí zcela rovnou plochu plynule navazující na podlahu zavazadlového prostoru. Pod jeho podlahou je praktická třídílná schránka o objemu 60 l. V interiéru se vůbec lze přesvědčit, že konstruktéři Merivy odkládacími prostorami opravdu nešetřili. Nebyl opomenut ani takový, který slouží k odkládání mincí.

To, co dělá ze systému FlexSpace skutečný unikát, je sofistikovaná konstrukce zadní řady sedadel, dělených v poměru 40:20:40, a především prostřední sedadlo. Jeho opěradlo je o 15 cm užší než sedák, což spolu s promyšlenou kinematikou umožňuje překlopení opěradla středního sedadla do takové polohy, že se zadní strana překlopeného opěradla nastaví do stejné výšky jako sedáky obou krajních sedadel. Potom je možné obě krajní sedadla posunout o 75 mm ke středu vozu a následně ještě 70 mm dozadu mezi podběhy zadních kol. Vzhledem k možnosti nastavování úhlu opěradel se pro dvojici cestujících na krajních sedadlech v čtyřmístné úpravě dá vytvořit takový prostor a komfort, jaký poskytují mnohem větší vozy střední třídy.

Ale sedadla Merivy toho dokáží ještě víc. Pokud ve čtyřmístné konfiguraci je třeba ve voze vytvořit větší prostor pro zavazadla, lze obě krajní sedadla druhé řady posunout samostatně dopředu až o 130 mm. Znamená to, že celkový rozsah jejich podélného nastavování činí 200 mm.

V pětimístném uspořádání nabízí Meriva ve své zádi zavazadlový prostor až o objemu 490 l. Minimálně to však je 350 l. Pokud budou zadní sedadla posunuta zcela dopředu a opěradla v úhlu 17 stupňů, vynese to 560 l. Ve dvoumístném provedení objem naroste až na 1410 l a lze už převážet předmět dlouhý až 170 cm. Pořídí-li si uživatel za příplatek překlopné opěradlo předního pravého sedadla, objem může vzrůst dokonce na 2005 l a délka přepravovaného předmětu na 240 cm.

Pro Merivy s pohonem předních kol je připravena pětice motorů: tři zážehové čtyřválce o objemech 1,6 l a výkonech 64, resp. 73 kW, a 1,8 l (92 kW), a také dva turbodiesely 1,7 DTi (55 kW) a 1,7 CDTi (73 kW), přičemž druhý je osazen vysokotlakým přímým vstřikováním paliva technikou common-rail. Vedle standardně montovaných ručně řazených převodovek bude od podzimu pro motory 1,8 l a turbodiesely k dispozici tzv. automatizovaná převodovka Easytronic, která kombinuje výhody přímého a samočinného řazení.

Ze zkoušených agregátů mě velice příjemně překvapila především pružnost a kultivovanost turbodieselu 1,7 CDTi včetně jeho nízké hlučnosti. U obou naftových jednotek to byla dále hospodárnost. Razantně se projevovala benzínová osmnáctistovka, i když ve středních otáčkách by mohla možná trochu přidat. U šestnáctistovek bude řidič přece jen víc odkázán při plně naloženém voze (445 kg) na častější řazení.

Meriva se ovládá obdobně snadno jako běžný cestovní vůz. Sedí se v ní poněkud výš, takže i výhled z vozu a kontrola dění kolem něj je lepší. Přes poměrně vysokou karosérii jsem nezaznamenal její přílišné naklánění. Projíždění úzkých, někdy až o 180 stupňů se rychle otáčejících silniček v členitém terénu ostrova však obnažilo neduh: silné přední sloupky, zvlášť v tomto případě, omezují výhled šikmo vpřed.

Nabídka výbavy dělená do tří stupňů je už v základním provedení poměrně bohatá. Nepostrádá například dvojici velkoobjemových čelních airbagů, akustickou výstrahu při nezapnutém pásu řidiče, ABS, EBD, brzdového asistenta či kotevní místa systému Isofix pro bezpečné uchycení dětských sedaček na krajních sedadlech druhé řady. O to víc překvapuje, že je montován pouze volant s podélným, nikoli výškovým nastavováním.

Pro všechny tři výbavy je připravena široká škála doplňků na přání, která zahrnuje třeba systém AutoVision s DVD přehrávačem pro druhou řadu sedadel, ale také dvě elektricky ovládaná střešní okna. Zatímco zadní se dá vyklápět, přední lze i posouvat.

Na našem trhu se Opel Meriva, který má největší konkurenty v modelech Hyundai Matrix, Mitsubishi Space Star a Mazdě 2, začne prodávat počátkem května, kdy má být oznámena také cena. V sousedním Německu ta základní činí 14 000 eur, což je v přepočtu zhruba 440 000 Kč.

Údaje se vztahují k motorům s pětistupňovou manuální převodovkou.