Test plážového brouka VW Beetle Dune

Když jsme auto přebírali, skoro jsme zamáčkli slzu. Tohle auto se přestane vyrábět. Není o něj takový zájem a Volkswagen musí šetřit. Takže verze Dune je taková smutná píseň umírající labutě, že i Čajkovskij by tu slzu uronil.

A tak jsme se na auto těšili o to víc. Beetla už moc po silnicích neprotáhneme. Verzi Dune už tuplem ne.

Ten úplně původní brouk, postavený Ferdinandem Porschem pro Hitlera, byl ošklivý. Pak nabíral na kráse a ta zůstala po dlouhá desetiletí nezměněna. Každá žena by si přála, aby byla tak dlouho krásná.

Pak Volkswagen přišel s nástupcem. Moderním, s vázičkou na přístrojové desce. To už takový úspěch nebyl. Jako by Volkswagen nevěděl, jestli se zastavit u lidového auta nebo jít k těm luxusnějším. Vzhled a výbava nekorespondovaly s cenou.

A teď je tu další generace. Ta už nechce dělat nepovedené kompromisy. Tohle je nekompromisně lifestylové auto. Auto pro ty, kteří se chtějí odlišovat a mají na to peníze. Ukazuje to hrdě. Neskrývá to. Hlásí směle do světa, že ten řidič uvnitř za auto vysolil pěkný třičtvrtěmilión, i když je to auto tak pro dva a jejich bagáž. Ale co. On na to má.

A lidi se na auto dívají. Pořád. Na křižovatkách, na parkovišti, na dálnici. U nás to není tak obvyklý vůz. A Dune vypadá opravdu skvěle ve své žluté Sandstorm metalíze.

Podvozek je zvednutý jen o nicotný centimetr, takže z auta nedělá žádné SUV. Nastavené blatníky plastem, velká osmnáctipalcová kola, polepy, efektní rámování světel diodami. To všechno přitahuje oči lidí. Všech. A když zvednul palec chlapík v Mercedesu S Coupé, tak bylo všechno jasné.

I uvnitř se auto líbí. Na parkovišti jsme zastihli jednoho mládežníka, jak nakukuje do interiéru. Tak jsme hned chtěli vědět, jak se mu auto líbí. Líbí.

Podle jeho slov je to pořád Volkswagen, ale má „libovou kérku“. Nejsme už nejmladší, takže jsme museli chvíli luštit, co tím myslel. Je to ten polep na kapotě? Ne není. Je to prostě „vymazlený a voňavý, i když je to VW“. Aha. Takže třeba obložení dveří a přístrojovky v barvě karoserie! I miniaturní změna, jako je ovladač světel ze spodní části nahoru. Nebo klasická DSG převodovka, ale zasazená do oválného a sem se hodícího krytu kulisy.

Auto má krásná sedadla. Ale praktická jsou jen ta přední. Zkusili jsme i jízdu s dětmi v autosedačkách na zadních sedadlech. Když čtyřletý kluk musel roztáhnout špičky nohou po zasunutí předních sedadel do původní polohy, raději jsme se vpředu trochu uskromnili.

Překvapivě na hlavu je tu dost místa i pro 180 cm vysokého člověka. Přední sedadla jsou pohodlná, příjemná a nemáme k nim ani jednu výtku. Proti dalším modelům VW se sedí výrazně dole.

Podívejme se pod obě kapoty. Nejdřív začneme tou zadní, protože tam je toho méně. Jde o kufr, který má podle tabulek 310 litrů. Tedy míval, než do něj přibyl subwoofer příplatkového audiosystému Fender (mimochodem hraje velmi dobře). Takže množství osobních věcí se buď musí zmenšit, nebo naházet na zadní sedadla.

Tak zvedáme přední kapotu, abychom viděli tu koncernovou klasiku – řadový čtyřválec o objemu 1,4 litru s výkonem 110 kW (150 k). Chcete k motoru něco říct? Je to standardní kousek, který už byl mnohokrát testován. Třeba jsme ho zkoušeli ve Škodě Superb. [celá zpráva]

Tady nám k autu seděl naprosto dokonale. Není zapotřebí nic výkonnějšího, ale také bychom nechtěli nic menšího. Agregát se rád nechá vytočit. Nemá s tím žádný problém. Dobrá spolupráce s dvouspojkovou převodovkou DSG nabídne spokojenost všem řidičům.

Ti, kteří dávají přednost pohodlí, zařadí si D. Ti sportovně založení si budou řadit pádly pod volantem. A ti mezi nimi pak občas zařadí S. Jistě, auto není žádný závoďák, takže je třeba se občas krotit, ale na předjíždění stačí.

My autu nedali vydechnout. Přiznáváme. Šlapali jsme mu s radostí na plynový pedál pěkně zostra. To se projevilo průměrnou spotřebou za celý test 9,4 l na 100 km. Věříme, že bychom se s klidnou jízdou dostali i pod sedm, ale to nám prostě u tohoto vozu nějak nešlo.

To největší překvapení na autě jsou totiž jízdní vlastnosti. Čekali jsme ledacos. Víme, že auto jezdí velmi příjemně. Je to takové motokárové svezení, kdy kola jsou daleko v rozích a pěkně drží stopu. Co udělají s jízdními vlastnostmi osmnáctipalcové hliníkové krasavice a zvednutá světlá výška? Nic. Auto jede naprosto perfektně. Ani rázy se do karoserie nepřenáší, jak bychom očekávali. Velká kola, jako by nebyla.

Vůz perfektně jede, nechá se snadno pod plynem vytáhnout ze zatáčky a ani nakopnutí v podobě výmolu uprostřed oblouku ho nerozhodí. A právě proto jsme tak rádi šlapali na plyn, protože s autem byla prostě radost jezdit.

A jízda v terénu? Tak samozřejmě, že tohle je jen takový marketingový trik. Jeden centimetr moc není a hlavně je tu stále pohon přední nápravy.

Základní cena modelu je 512 900 Kč. Motor 1.4 TSI pak stojí 562 900 Kč. S DSG je to 622 900 Kč. Náš testovaný vůz pak k tomu přidal ještě výbavu za 137 301 Kč. A to je už hodně velká částka. Vždyť třeba Volkswagen Golf GTI stojí s dvoulitrovým benzínovým turbem (162 kW) a DSG 715 900 Kč. Ano, není to lifestyle. Tady se prostě platí za to, že auto vypadá dobře. Auto patří do skupiny dražších malých aut, jako je třeba Mini. To má velmi podobnou cenovou politiku.