Test nejsilnějšího turbodieselu Opelu Insignia: čekání na BiTurbo

Dvoulitrový motor BiTurbo využívá dvě turbodmychadla – malé a velké, které pracují buď samostatně, nebo společně. Malé turbodmychadlo se rychle roztáčí v oblasti nízkých otáček motoru, aby bylo dosaženo rychlého nárůstu plnícího tlaku. Opel tvrdí, že při 1500 otáčkách je k dispozici 80 procent točivého momentu (tj. 320 Nm, celkem motor přenáší 400 Nm). Motor má výkon 143 kW, tj. 195 koní. Třetí generace systému přímého vstřikování paliva common-rail s maximálním vstřikovacím tlakem 2000 barů využívá piezoelektrické vstřikovače.

Jak to funguje v praxi? Velmi dobře, protože tzv. turbo efekt je silně potlačen, motor zabírá úderně od zhruba 1600 otáček a když začnou "foukat" vzduch obě turba (což je lehce nad cca 2200 ot./min.) je zátah velmi dobrý. Popravdě, papírové hodnoty jsou to více než slušné, ale s lehčím autem lze podobnou elasticitu získat i s motorem s jediným turbodmychadlem. Třeba taková Škoda Superb s nejsilnějším 2.0 TDI (125 kW, 350 Nm) zrychlí na stovku jen o 0,1 s pomaleji než "dvouturbová" Insignie.

V případě insignie s pohonem předních kol činí kombinovaná spotřeba paliva 4,9 l/100 km, zrychlení 0-100 km/h zvládne tento model za 8,7 vteřiny a dosahuje maximální rychlosti 230 km/h. Superb je o 10 km/h pomalejší a má i vyšší spotřebu paliva (5,7 l).

Aby nedošlo k mýlce, BiTurbo dokáže insginii skvěle rozpohybovat, takových 30 koní a 100 Nm navíc by ale nebylo vůbec od věci. Nikdo od Opelu nečeká sametové naftové šestiválce s drtivou akcelerací jako od (podstatně dražšího) BMW řady 3, ale po svezení s BiTurbem byste si klidně mohli myslet, že jde o verzi s jedním turbem (2.0 CDTi, 118 kW a 350 Nm) s přeprogramováním řídící jednotky.

Opel Insignia BiTurbo se nechá vytočit až k hranici pěti tisíc otáček, utlumení by mohlo být lepší u nezahřátého agregátu, jinak je přijatelné. Skvělá je také spotřeba, která se u nezajetého motoru při rychlé jízdě jen lehce přehoupla přes 7 litrů, při klidné noze lze mimo město jezdit za 5,5 litrů na sto kilometrů.

Insignia trpí jednak nevalnou odezvou od řízení kolem středové polohy a vyšší hmotností (1733 - 1843 kg podle typu karoserie a poháněné nápravy). Jízdní vlastnosti nezklamou, nicméně ve střední třídě spadají k dobrému průměru. Podvozek ve vysokých rychlostech trochu trpí na směrovou stabilitu, jinak si je ale „jistý v kramflecích“ i při svižné jízdě na technických silnicích.

Cenový rozdíl oproti motoru 2.0 CDTI (118 kW) činí 73 tisíc korun, což je docela dost, protože základní diesel funguje velmi dobře. Kdo chce to nejlepší z naftových motorů Opelu, ten by si měl rovnou zaškrtnout pohon 4x4 - příplatek oproti verzi pouze s předním pohonem je totiž neskutečně malý - 4500 korun (ve výbavě Sport).