Test Mitsubishi L200 Rock Proof: Stvořeno pro offroadové expedice

Pokud sledujete novinky o značce Mitsubishi, jistě se divíte, proč testujeme staré auto - model L200 dostal facelift už před rokem, při kterém kromě nové přídě dostal taky nový motor. Tenhle stroj však není jen tak ledajaké L200. Je to speciální verze Rock Proof a staví se v Česku.

Už když jsem ho přebíral, měl jsem jasno - o víkendu jedu na offroad a vyzkouším tam úplně všechno, co tenhle „drobek” nabízí. Ten seznam je opravdu dlouhý - přizvednutý a vyztužený podvozek, terénní pneumatiky, ochranné plechy pod motorem a převodovkou, pevnostní rám vpředu, trubky pod prahy, LEDková světla všude dokola, a dokonce i vzduchová uzávěrka předního diferenciálu, jejíž kompresor dokáže i dofukovat pneumatiky. Tohle auto si na offroad nehraje.

Drtivá většina dílů tu je z Austrálie, buď od firmy OME, to platí pro podvozek, anebo od ARB - ta dodala téměř všechno ostatní. Jen pneumatiky jsou od finského Nokianu. Z řady věcí od ARB je nejviditelnější střešní stan, ale je tu od nich i lednička, campingová křesílka nebo právě zmíněný kompresor pod kapotou.

Pivo si dám do kompresorové ledničky, ustelu si ve stanu na střeše a ráno si uvařím kávu v dodaném ešusu, říkal jsem si, když jsem vůz přebíral. Vyhoupl jsem se do sedačky řidiče - kvůli absenci jakéhokoliv nášlapu to není úplně triviální - a nastartoval 2,4l turbodiesel pod kapotou.

Je trochu „zemědělský, ale jeho zvuk není nepříjemný a skvěle se sem hodí. Spolupracuje s pětistupňovým - čtete správně - automatem, se kterým si skvěle rozumí. Převodovka je ze staré školy, má krátké první kvalty a řadí naprosto hladce.

Na asfaltu jezdí L200 jako každý jiný pick-up na žebřinovém rámu s odpružením zadní nápravy pomocí listových per. Chvěje se a třese, a pokud nevíte, co vás čeká, můžete být překvapeni. Rock Proof je kvůli odolnějšímu podvozku trochu tvrdší, než je v téhle třídě aut běžné, ale nějaká nejistota za jeho volantem neexistuje.

Rozjíždím se na 50 km/h a místo klapotu čtyřválcového dieselu slyším nejvíc dvě věci - šnorchl a pneumatiky. Přiznám se, že zejména od nasávací trubky jsem takový randál nečekal, ale docela mě její zvuky baví. U pneumatik mě trochu děsí vidina několika desítek kilometrů po dálnici, ale jak později zjistím, okolo 110 km/h není hučení horší než v padesátce.

Po pár dnech ve městě včetně nechtěného chaosu na parkovišti jednoho obchodního centra, kdy jsem si až na úplně poslední chvíli uvědomil, že rámem omezujícím výšku vozidel na dva metry vážně neprojedu, se konečně vydávám do milovického offroad parku. Mé původní plány se spaním ve stanu v druhé půlce října zhatilo nachlazení, a tak jedu aspoň na sobotu, když už ne od pátku do neděle. Když vjíždím do areálu, na displeji svítí průměrná spotřeba 13 l/100 km, vynulovaná to ráno.

Právě tady je Rock Proof ve svém živlu. Má vynikající čtyřkolku - standardně pohání zadní kola, ale můžete čtyřkolku připojit i na silnici, protože má mezinápravový diferenciál. Dalším krokem je uzamčení onoho diferenciálu, to se používá mimo asfalt, a pak přidáte redukci. A ještě můžete uzamknout zadní diferenciál, když je terén náročnější.

Offroad parkem jezdí L200 bez sebemenšího škobrtnutí. Jsem zvyklý tu jezdit na silničních pneumatikách, a ty mají své limity - na hlíně a blátě, kterého tu bývá až až, se rychle zalepí. Terénní „nokiany” nabízejí trakce nesrovnatelně víc, a tak se pouštím i do věcí, které bych si jinak dvakrát rozmyslel.

Rozblácený kopec není problém, hluboká louže taky ne, jen sem tam naberu bláto do konzole tažného zařízení pod zadním nárazníkem, protože znatelně snižuje zadní nájezdový úhel.

Až v jeden moment zanedbám prohlídku neznámého místa a s L200 sedám na břicho. Nejde to ani tam, ani zpátky a už chci vysílačkou volat ostatní offroadisty o pomoc. Jenže tohle auto má i uzávěrku předního diferenciálu. Tu člověk nepoužije moc často, protože výrazně zhoršuje manévrovatelnost auta, ale právě tohle je moment, kdy stojí za to ji aspoň zkusit. Zapínám kompresor, pak uzávěrku - a pick-up se svépomocí hrabe ven.

Po pár hodinách máchání v blátě vyrážím na myčku a k domovu. Po celém dni mimo asfalt průměr spotřeby vylezl na 19 l/100 km. Setmělo se, takže mám konečně možnost vyzkoušet ta světla. Podle zástupce automobilky dělají z noci den - a skutečně tomu tak téměř je. Jenže je složité je všechny rychle povypínat, tak si je nechávám jen na šotolinové cesty, kde jinak jezdí jen traktory.

Závěrem jen pár detailů - L200 má velmi dobře čitelný přístrojový štít, slušně pohodlné sedačky a sezení za volantem blíž osobnímu autu. Nohy mám natažené dopředu, ne skrčené jako v náklaďáku. Jedinou větší nevýhodu směrem k interiéru jsem už zmínil - nastupování je náročnější.

Na fotkách jste si jistě všimli deklu na korbě - věci, ke které obecně bývám skeptický, a např. u Toyoty Hilux mě pevný kryt vytáčel každým detailem své existence. Tenhle je ale chytřejší. Jednak má zahrádečku, na kterou můžete něco naložit, a jednak se dá zvednout celý nahoru, do výšky střechy kabiny. A můžete ho tak nechat i za jízdy, což se v neděli cestou pro novou pračku vážně hodilo. Na dálnici jsem ale pro jistotu nepřekračoval 85 km/h.

Dovedl bych si představit L200 Rock Proof v garáži? Ano a s jakou radostí! Vyjel bych s ním jen párkrát do roka do terénu a na nějakou expedici třeba po Rumunsku anebo Bosně. Jezdí se s ním vážně skvěle, a to dokonce i na asfaltu. Ale na cestu po dálnici na ten Balkán bych nahodil druhou sadu kol se silničními pneumatikami.

Má nějaké nevýhody? Kromě toho, že tahle inkarnace L200 je k mání už jen v hrstce kusů jako doprodej skladových zásob, taky cenu, ale jen na první pohled. Tahle kompletní přestavba, jak ji tu vidíte, přijde na 480 tisíc korun. Není to málo, ale auto samotné stojí v téhle verzi jen nějakých 860 tisíc a na kompletně „udělaný“ offroad je něco přes 1,3 milionu korun vážně moc hezká cena.