Test luxusní dodávky Opel s velkou postelí

Testovat tohle auto se zdá jako trochu hloupé z toho důvodu, kolik mu je let. Chytré z toho důvodu, že se neustále snaží dohnat ty mladé a dravé neustálými změnami. Stačí to?

Začneme vzhledem. Ten už nezapře stáří a ve srovnání s Fordem Transitem nebo Volkswagenem Multivan je prostě vidět, že už má to nejlepší za sebou. Ano, jeden z výše jmenovaných v osobní verzi tak nápadně neavizuje, že pochází z dodávky. Opel to nezastírá. Navíc je tu trochu problém s tím, že na silnici můžete potkat i fiat či renault se stejnou karoserií, jen s rozdílnou maskou chladiče.

Stáří nezastře ani divoká žluto-zelená barva vozu a nalepené rychlé pruhy. Barvu bychom ještě překousli, ale ty nálepky už byly prostě moc.

Přístrojová deska pak je už vyloženě dodávkářská. Jistě jsou tu velké změny k osobnímu vozu, jako je displej s navigací, moderní budíky za volantem nebo výbava v podobě tempomatu a dalších zajímavých funkcí, ale to prostě nestačí. Velké odkládací plochy, ruční brzda na podlaze s délkou hokejky a nelícující víko od přihrádky. To opravdu v osobáku nepotkáte. Na přístrojovce je nejlépe vidět spolupráce s Renaultem.

Ještě k té navigaci a infotaimentu: tak strašnou navigaci (i když ji dodává TomTom) a ovládání audia jsme už dlouho nezažili. Je to pomalé, občas zcela odmítne se spustit a že při přehrávání hudby z USB nebere adresářovou strukturu, je jak z minulého století.

Interiér je určený až pro sedm lidí. První dvě sedadla jsou samostatná, druhá také a vzadu je třísedadlová lavice. Druhá řada sedadel se dá otočit, což je super, pokud dovnitř dáte třeba dětské sedačky. Maminka může děti obsluhovat naprosto v pohodě a box s výsuvným stolkem s touto obsluhou pomůže. Jen je nám záhadou, proč stolek nemá lehce zvýšené okraje. V zatáčkách z něj všechno sjede.

Sedadla jsou rozměrná a pohodlná, jen bohužel nedrží tělo v zatáčkách. Bočnice sedadla řidiče jsou příliš měkké a je tak důležité se loktem pěkně přidržet loketní opěrky.

Zajímavou verzí je to, že kryt zavazadlového prostoru je polstrovaný, stejně jako zadní a spodní strana sedadel třetí řady. Složením se najednou stane z auta velká postel, kam se vejdou v klidu i sedačky z druhé řady, takže ty lze využít standardně pro sezení a nemusí se postel skládat. S tímhle autem bych si dovedl představit jednoduché kempování pro dva lidi.

Nevýhodou je ale větrání. Už za jízdy se ukazuje, že zadní část se špatně provětrává, a lze ho docílit pouze tím, že se zapne pod stropem pořádně větrák. Jenže to pak zase cestujícím na hlavy fičí vítr. Kompromis jde nastavit jen velmi těžko.

Před lety jsme měli v redakci tohle auto s klasickým dieselem 2.0 dCi. Auto i se silnějším motorem jelo dobře. Nebyl s ním problém. Ale bylo znát, že to je prostě pracovní motor.

Teď tu máme novou generaci, která má pod kapotou jen motory s objemem 1,6 l. Ten náš agregát ale měl navíc dvě turba, což znamená ve výsledku 92 nebo 107 kW. K motoru musíme říct, že je výrazný posun ve zvukovém projevu vůči té straší generaci. Tohle auto je někde jinde. Sice je stále slyšet v interiéru, ale je to spíš důsledek slabší izolace než nedostatku u motoru.

Výkon je také velmi dobrý. Auto jsme vyzkoušeli jak prázdné, tak i zatížené a nebyl s motorem problém. Trochu překvapil rychlejší nárůst síly v oblasti 1700 ot./min, což u dvou turbodmychadel není obvyklé, ale není to nic výrazného. Je třeba se na to soustředit, aby to člověk zaregistroval. Šestistupňová převodovka k motoru vyloženě sedí, když při 130 km/h točí motor na šestku přijatelných 2500 ot./min.

Kombinovaná spotřeba 8,2 l na 100 km je více než příznivá na tak velké auto s dvoutunovou provozní hmotností a aerodynamikou letící cihly.

Jízdní vlastnosti jsou bohužel poplatné době vzniku vozu. Na trhu jsou auta tohoto druhu, která drží stopu lépe.

Asi si říkáte, že jsme auto dost pomluvili. Ano, není nejmladší a je to na něm znát. Jenže je tu ještě něco, co dáme na druhou misku vah – cenu. Ta začíná u krátké verze se slabším motorem na 820 379 korunách a končí na 866 663 korunách u dlouhé verze se silnějším motorem. A to je ohromný argument pro koupi tohoto vozu. Zkuste třeba najít něco podobného u Volkswagenu Multivan. Nepřiblížíte se ani na dostřel. Ford je na tom o něco lépe, ale také je výrazně výš. Levnější je třeba Peugeot Boxer, ale tam nenajdete otočná sedadla, natož lůžko. Opel Vivaro Life je prostě dobrá nabídka v poměru užitná hodnota/cena.