Test Hyundai Kona N Line: Výrazná stylovka

Jihokorejský crossover Hyudnai Kona už jsme si v minulosti představili v čistě elektrické verzi, která měla být vyvíjena primárně. Kromě toho ale automobilka nabízí vůz také s hybridním pohonným ústrojím a čistě spalovacími motory. Na své si tak přijde téměř každý, tedy s výjimkou fanoušku vznětových motorů, které v nabídce chybějí.

Úvodem se sluší připomenout, že Hyundai Kona mezigeneračně citelně povyrostl. Rozvor byl prodloužen o 6 cm, vůz je o 175 mm delší a narostl také do výšky i šířky. Změnil se design, který díky tenkým světlometům (v testované verzi N Line Style vpředu propojeným osvětlenou lištou) a výrazným prolisům působí ještě futurističtějším dojmem.

Zatímco první generace nabízela i ryze sportovně laděný model Kona N, na jehož vývoji se podílela věhlasná divize N, nová generace už má v tomto směru smůlu. Zákazníci toužící po sportovním stylu si ale mohou objednat výbavu N Line, respektive testovanou verzi N Line Style, která nabízí opravdu bohatou standardní výbavu.

Sportovnost prozrazuje například odlišný bodykit, kdy oba nárazníky dostaly aerodynamičtější tvary. V zadním nárazníku je naznačený difuzor a nechybí ani dvojitá chromovaná koncovka výfuku. Podběhy vyplňují 18“ litá kola s leštěným designem. Dojem u testovaného vozu navíc umocňuje sytě červená barva v kombinaci s příplatkovou černou střechou.

Kabina zaujme moderní palubní deskou s dvojicí spojených 12,3palcových obrazovek, které tvoří digitální přístrojový štít a displej infotainmentu. Přístrojový štít nabízí klasické i lehce futuristické zobrazení, praktickou funkcí je ale zobrazení záběru kamery sledující mrtvý úhel při aktivaci směrovek.

Infotainment má příjemné rozhraní, tedy alespoň to základní. Po stránce rychlosti se ale řadí spíše k průměru. Vážou se k němu zbytečně citlivé a hlasité asistenční systémy, jejichž deaktivace probíhá zčásti právě přes obrazovku. Cesta do správného menu je přitom trochu zdlouhavá, zkrátit ji ale umí programovatelné tlačítko na volantu.

Naopak velkou pochvalu si zaslouží zachování většího množství analogových tlačítek. To platí i pro panel klimatizace, kterou je tak možné ovládat velmi intuitivně a bez nutnosti dlouhého spouštění očí ze silnice.

Také ve středovém tunelu najdeme řadu klasických tlačítek, včetně ovládání systému pohonu všech kol či vyhřívání a ventilace předních sedadel. Díky přesunutí voliče automatické převodovky na sloupek řízení pod volantem navíc středový tunel nabízí spoustu místa, včetně výsuvných držáků nápojů. A samozřejmě nechybí ani bezdrátová nabíječka a USB-C konektory.

Díky paketu Premium, dostupnému pouze pro výbavu N Line Style, navíc testovaná kona dostala i sportovně tvarovaná sedadla, čalouněná kombinací semiše a kůže, se stylovým prošíváním červenou nití. Díky výraznému tvarování opěráku i sedáku nabízí příjemné držení těla v zatáčkách, aniž by působila nepohodlně či stísněně.

Zadní sedadla, opět ve stejné kombinaci barev a čalounění, pak i díky citelnému nárůstu rozvoru nabízejí dostatek místa nad hlavou a před koleny i pro průměrně vzrostlé dospělé cestující. V testované výbavě pak ani zde nechybí vyhřívání krajních sedáků a USB-C konektory.

Zavazadlový prostor nabízí standardní objem 466 litrů, pod podlahou je ovšem prostor i na rezervu, se kterou se objem sníží na 407 litrů. Po sklopení sedadel, dělených v praktickém poměru 40:20:40, pak posádka získá objem 1300 litrů, navíc s téměř rovnou ložnou plochou.

Jak už jsme zmínili, Hyundai Kona nabízí poměrně pestrou paletu pohonných jednotek. Zájemci si také mohou vybrat mezi manuální a automatickou převodovkou a nechybí ani systém pohonu všech kol.

Výbava N Line je sice dostupná i se základním litrovým tříválcem, testovaný vůz ale dostal vrcholnou přeplňovanou šestnáctistovku s nejvyšším výkonem 146 kW (198 k) a nejvyšším točivým momentem 265 Nm v poměrně širokém spektru otáček.

Motor spojený se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou a systémem pohonu všech kol slibuje rozhýbat cca 1,5 tuny vážící crossover z klidu na 100 km/h za 8,1 sekundy a maximální rychlost až 210 km/h.

Jak už je z parametrů zřejmé, vrcholnému čtyřválci elán rozhodně nechybí. Motor je navíc příjemně kultivovaný a dobře si rozumí s převodovkou. Samozřejmě je zde možnost sáhnout do řazení pádly pod volantem, s výjimkou snahy o skutečně dynamickou jízdu to však téměř nebylo nutné.

Poměrně příjemně je naladěný také podvozek, který je pro verzi N Line naladěný specificky, ačkoliv na horších silnicích se do kabiny začne dostávat vyšší hlučnost a místy i nějaký ten nepříjemný otřes. Celkově je však odhlučnění na velmi solidní úrovni.

Sluší se také dodat, že při jízdě po hezkém asfaltu potěší kona velmi jistým chováním a stabilitou v zatáčkách. Ostatně verze s pohonem všech kol je vybavena i zadním víceprvkovým zavěšením, zatímco modely s pohonem předních kol mají jednodušší klikovou zadní nápravu.

Trochu méně příjemný je však pohled na ukazatel průměrné spotřeby, která by se papírově měla pohybovat kolem 7,1 l/100 km. V praxi je to sice dosažitelné, ovšem při velmi poklidné jízdě. Jakmile však začnete více využívat potenciál motoru, začne se spotřeba pohybovat spíše v rozmezí 8 až 9 l/100 kilometrů.

Hyundai Kona ve výbavě N Line kombinuje nevšední design s praktickou kabinou. Testovaná motorizace navíc poskytuje slušný jízdní elán, zatímco systém pohonu všech kol dodá trochu větší pocit jistoty za zhoršených podmínek. Spotřeba se pak odvíjí především od schopností řidiče odolat pokušení prohnat stylovku ostřejším tempem.

Bolestivý tak zůstává snad jen pohled do ceníku, neboť zcela základní kona dnes startuje od slušné akční ceny 559 990 Kč. Testovaná výbava N Line Style už ale přijde minimálně na 699 990 Kč, ovšem s tříválcem.

Kdo zatouží po testované šestnáctistovce, která jako jediná nabízí pohon všech kol, zaplatí minimálně 819 990 Kč. Včetně příplatkových paketů je pak cena dokonce 922 890 Kč, což je na kompaktní SUV/crossover jednoduše trochu moc.