Test Fordu Mustang GT: To dobré zůstává

Ford Mustang je legendou, která snad ani nepotřebuje představování. Připomenout se však sluší, že v roce 2024 oslavil 60 let na trhu, do kterého vstoupil s již sedmou generací. Ta byla světu poprvé představena v roce 2022 a v loňském roce konečně doputovala až do Evropy. A to s mimořádně pestrou nabídkou.

Kromě klasického kupé a kabrioletu ve verzích GT, tedy s osmiválcovým motorem (v zámoří je dostupný i 2,3litrový čtyřválec) totiž značka uvedla i sportovněji zaměřenou verzi Dark Horse a extrémní model GTD, který by měl zatopit i supersportům. Ostatně na německém Nürburgringu zajel čas pod sedm minut.

My se však nyní podíváme na klasický model GT v karosářském provedení Fastback, tedy kupé, který má nestárnoucí siluetu. Ostatně dalo by se říci, že po designové stránce jde o výraznou modernizaci předchozí generace, která zaujme především světlomety s několika segmenty, výraznou maskou chladiče a nasávacím otvorem na kapotě.

Modrou metalízu Grabber navíc skvěle doplňuje příplatková sada Black s logy, kryty zrcátek a koly o velikosti 19 palců v černé barvě. Zadní partie zdobí jednoduchá světla s klasickým tvary, označení GT a především čtveřice kulatých koncovek výfuku s aktivní klapkou, které jsou charakteristickým rysem motoru V8.

Ačkoliv by některé fanoušky mohl mrzet odklon od kulatých světel a decentnějších rysů, pravdou zůstává, že cílem automobilky bylo zaujmout mladší či moderněji smýšlející zákazníky. A v tom by mohl být nový design rozhodně úspěšný. Mustang navíc neztratil nic ze své tradiční dravosti a svalnatosti.

Zásadnější změny se odehrály v kabině, kdy palubní desce dominuje dvojice displejů. Před řidičem je 12,4“ displej přístrojového štítu, který nabízí několik možností zobrazení – od moderní grafiky se spoustou informací až po retro kulaté budíky ze šedesátých let. Vedle je 13,2“ displej infotainmentu SYNC4, lehce natočený směrem k řidiči.

Oba displeje mají příjemnou grafiku, přehledné ovládání a dostatečně rychlý chod. Zamrzí však odklon od tlačítek, kdy i nastavení ventilace je nutné řešit přes displej. Naštěstí ale zůstala tlačítka pro volbu jízdních režimů, vypínání funkce stop-start i kontroly trakce. Tlačítky na volantu lze navíc rychle vypnout i některé rušivé asistenční systémy.

Jakmile si ale v kabině zvyknete na moderní vymoženosti, začnete doceňovat její klasické přednosti, jako jsou pohodlná sedadla s výrazným bočním vedením pro jistotu v zatáčkách, skvělá řidičská pozice a příjemně silný věnec volantu s dobře rozmístěnými tlačítky a pádly řazení na zadní straně. Zkrátka to důležité zůstalo tak, jak se na správný sporťák patří.

S tím ovšem souvisí i fakt, že zadní sedadla jsou spíše nouzová a pohodlně se sem vejdou snad jen děti. Praktičtější bude je využívat spíše jako odkládací prostor, případně jako rozšíření kufru se standardním objemem 381 litrů, který lze zvětšit sklopením zadních opěradel. Pod podlahou je navíc prostor na rezervu a vtipnou zajímavostí je táhlo pro odjištění kufru zevnitř, aby vás v mustangu nikdo neunesl.

Říká se, že zestárnout musíme, ale dospět můžeme. A není lepší zkouška dospělosti než usednout za volant Fordu Mustang GT, pod jehož kapotou se ukrývá atmosférický 5,0litrový motor V8 s označením Coyote, který mezigeneračně získal několik vylepšení. Podstatou ale zůstal stále stejným bublajícím generátorem endorfinů.

Ve verzi GT nabízí nejvyšší výkon 328 kW (446 k), 540 Nm točivého momentu a zákazníkům dává na výběr mezi šestistupňovou manuální převodovkou, nebo desetistupňovým automatem, který byl v testovaném voze. Společným rysem je přenos výkonu na zadní nápravu se samosvorným diferenciálem Torsen.

Dnes stále vzácnější velkoobjemový osmiválec se při nastartování důrazně hlásí o pozornost, po chvilce bublání se ale usadí na tišším volnoběhu. Rozjezdy jsou příjemně hladké a v běžném jízdním režimu desetistupňová automatická převodovka střídá převody tak hladce a plynule, že se motor vlastně ani pořádně nerozezní. S důrazným sešlápnutím plynového pedálu se však situace razantně mění.

Ačkoliv je deset rychlostních stupňů opravdu hodně, převodovka je zvládá měnit hbitě a během mžiku promění drezurovaného plnokrevníka v divokého mustanga. Zátah motoru, který vás opře do sedadel, pak v kombinaci se syrovým zvukem dokáže probudit malého kluka v kdejakém řidiči. A to tak snadno, že může snadno zapomenout na předpisy i slušné vychování.

Nechat se strhnout k divoké zábavě, je zkrátka neskutečně snadné, ostatně ford jí jde i naproti. Nabízí totiž pálení pneumatik na povel a díky speciální ruční brzdě usnadní i jízdu kontrolovaným smykem. Na řidiči pouze zůstává odpovědnost, že si tyhle kratochvíle dopřeje na bezpečném prostranství. Ideálně tedy na uzavřené dráze.

Nový mustang však není jen o výkonu, ačkoliv zrychlení z 0 na 100 km/h za 4,9 sekundy a maximální rychlost 250 km/h jsou působivá čísla. Potěší ale i citlivým, a především rychlým řízením, které dává nad autem pocit skvělé kontroly, ačkoliv už neoplývá kdovíjakou zpětnou vazbou k řidiči.

Příjemným překvapením je pak i nastavení podvozku. Ačkoliv jsme neměli adaptivní tlumiče MagneRide, ani standardní naladění podvozku nepůsobí zbytečně prkenně či nekomfortně. Podvozek je sice tužší, posádka však ani na horších silnicích netrpí pocitově či akusticky. Ostatně odhlučnění je všeobecně na poměrně vysoké úrovni.

Najde se však i pár nedostatků. Jedním z otravnějších je obrovský poloměr otáčení, který umí ztížit parkování i jízdu úzkými okreskami. Mustang je navíc poměrně široký a nikoho nejspíš nepřekvapí trochu větší žíznivost. Spotřeba v rozmezí 11 až 15 litrů na 100 km dle stylu jízdy se dá pochopit, nádrž o objemu 61 litrů ale znamená až nepříjemně časté zastávky na tankování.

Ford Mustang si za 60 let své existence vydobyl postavení legendy filmových pláten i srdcí mnoha fanoušků sportovních vozů. Označení sporťák si přitom právoplatně vybojovaly až jeho poslední dvě generace, které se nebojí zatáček a oficiálně se dováží do Evropy.

Sedmá generace posunula mustang blíž moderním zájemcům, kteří ocení jeho digitalizaci a chytré funkce. Podstatou ale zůstává stále tím svalnatým Američanem, který vás okouzlí svou neohrožeností a snadno mu odpustíte i trochu té neohrabanosti. Bohužel časy, kdy uměl oslovit i cenou, už ale také odvál čas.

Na základní kupé s manuálem je potřeba si připravit bezmála 1,6 milionu, testovaný kousek s automatem a černými doplňky už vyšel na 1 727 800 Kč. Málo to sice není, budoucí majitelé ale za své peníze dostanou vůz, který si zamilují nejen jako víkendovku, ale i jako sofistikovaného a dobře vybaveného společníka na každý den.