Teslou kolem světa za půl roku. Rodina z Vysočiny se vrátila domů s rekordem

Za necelého půl roku, od 20. dubna do 15. října, viděl 45letý podnikatel v oboru IT se svou rodinou pořádný kus zeměkoule. Doma naložil do elektrického vozu Tesla Model 3 manželku Hanu a děti Maxe (10), Damiána (8) a Lauru (6). „Na cestu vyrážela ještě jako pětiletá, narozeniny oslavila ve Spojených státech,“ zmiňuje Martínek.

Dětem chce dát do života co nejvíc, proto se odhodlal k dost netradičnímu rodinnému „výletu“. Cestu připravovali zhruba rok, školní docházku řešili přes nejrůznější aplikace na dálku, děti pak budou muset projít přezkoušením.

Na výpravě se museli Martínkovi vypořádat s řadou komplikací, možná překvapivě však nebyly nejvíc spojené s nabíjením, i když i v tomto ohledu museli na řadě míst improvizovat.

„Nejhorší bylo papírování, vyřizování nejrůznějších dokumentů, vstupů do země, povolení pro auto, abychom neporušili nějaké daňové nebo celní předpisy,“ poukazuje cestovatel.

Z Česka nejdřív vyrazili do Španělska, potom do Maroka, odkud chtěli poslat auto do USA. Kvůli chybě v dokumentech, která však nevznikla jejich vinou, plulo auto do Spojených států nakonec ze Španělska a rodina zatím čekala na přelet Atlantiku doma.

Nejvíc rad čerpali od svého spolucestovatele, Španěla Rafaela de Mestreho, který podnikl už řadu zajímavých cest a v roce 2016 objel svět v elektroautě za 80 dní.

Výkon Martínkových je v komunitě příznivců cestování elektromobily ojedinělý, nejspíš jde o první rodinu na světě, která v kompletním složení objela zeměkouli.

Pelhřimováci navštívili mimo jiné USA, Kanadu a zastavili se také v Mexiku. Po přesunu z Ameriky do Číny se pak přes Uzbekistán, Ázerbájdžán, Gruzii, Turecko, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovensko vydali domů.

„Celkem jsme projeli asi 24 zemí, nebyl by problém udělat 40. V itineráři jsme dělali změny, v každé zemi jsme se většinou zdrželi o něco déle,“ zmínil cestovatel, že se cesta oproti původnímu plánu výrazně protáhla.

Podmínkou jeho manželky navíc bylo, aby proseděli v autě vždy maximálně půl dne. „To znamená ujet nějakých 300 až 400 kilometrů, což je i dojezd našeho auta. Půl dne jsme využívali na poznávání památek, trávení času u moře nebo třeba vyzkoušení místního jídla,“ líčí hlava rodiny.

Na oficiální předání certifikátu do pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit ve středu dorazili jen tři z pěti členů posádky. Paní Martínková se totiž starala o nejstarší dítě, které hned po návratu dostalo teplotu.

Ještě jeden rekord musel při tak dlouhém cestování s dětmi zákonitě padnout. „Kolikrát jsme odpovídali na otázku, kdy už tam budeme? Minimálně tisíckrát,“ rozesmál se Zdeněk Martínek.