Tatra vyrábí obrněnce Titus pro armádu, první kus zkušebně vyhodí do povětří

Před pěti lety tu Jaroslav Strnad, majitel firmy CSG, do které patří i výrobce vozů Tatra, nechal opravit dvě zdemolované haly a zároveň založil zbrojařskou firmu Tatra Defence Vehi­cle (TDV).

Skoro stovka zaměstnanců TDV ve střeženém areálu vyrábí obrněnce Pandur II pro českou a nově i indonéskou armádu, dále pancéřové kabiny pro tatrovky, které jsou páteří vozového parku české armády.

Ale veškeré úsilí místní inženýři a technici v poslední době směřují na vývoj a start výroby nových obrněnců Titus, které vyvinula francouzská společnost Nexter a které jsou postaveny na tatrováckých podvozcích. Česká armáda si jich objednala 62 kusů za šest miliard korun.

„Dokončujeme projekt pandurů – poslední dvacátý kus dodáme na konci tohoto roku – a rozjeli jsme projekt Titus. Jsme ve fázi vývoje, abychom vůz přizpůsobili požadavkům české armády. Už jsme vyrobili první dva podvozky,“ řekl Právu generální ředitel TDV Tomáš Mohapl.

Podvozky poslali do Versailles u Paříže, kde má francouzská státní zbrojovka Nexter jednu z továren, aby tu na podvozky vyrobili pancéřové korby. Poté se vozy vrátí do Kopřivnice k dokončení.

První z prototypů ale nebude mít dlouhou životnost, protože ho nechají ve státní vojenské zkušebně vyhodit do povětří. „Na podzim nás čeká výbuchová zkouška, protože česká armáda požaduje, aby každý typ fyzicky prošel výbuchovou zkouškou, která ověří ochranu posádky,“ poznamenal Mohapl.

V TDV věří, že auto odolá hned na první pokus. „Uletí z toho kola a vše, co je zavěšené na povrchu, ale výbuch nesmí projít dovnitř, aby měla posádka šanci přežít. Pokud se však korba otevře jako konzerva, tak jsme výbuchovým testem neprošli,“ řekl Mohapl.

Pokud výbuchová zkouška dopadne dobře, tak se naplno vrhnou na výrobu dalších šesti prototypů. Ty už by měli zhruba za rok dostat vojáci, aby vozidlo odzkoušeli, jestli odpovídá jejich zadání.

Teprve poté budou moci v Tatře rozjet sériovou výrobu. První vozy by podle harmonogramu měla armáda dostat v roce 2022 a poslední o rok později.

Mohapl věří, že dodací lhůty splní, i když jim výrobu komplikuje koronavirus. Na jaře museli na chvíli zavřít lakovnu a nemohli stříkat korby pandurů. „Na trhu nebyly žádné respirátory, které potřebují naši lakýrníci, protože byly kvůli epidemii koronaviru beznadějně vykoupené,“ uvedl Mohapl. Dodal, že sami se s virem zatím příliš nepotýkají, ale někteří jejich dodavatelé součástek pro titus mají kvůli viru potíže.

Celá sériová výroba by se měla postupně přenést do Kopřivnice a do dalších českých firem. Podíl českého průmyslu už ze startu bude 65 procent, a až bude přenesena veškerá výroba do Česka, podíl stoupne na 80 procent.

Podle Mohapla z náročné výroby pancéřových koreb nemají žádné obavy, protože technologii svařování zvládají. „Máme za sebou zkušenost s pandury a tam výroba svařenců probíhá úplně stejně,“ řekl ředitel.

Na výrobě titusů by se měly podílet i české státní podniky jako strojírny VOP CZ z Nového Jičína a vojenské ústavy – technický z Prahy i výzkumný z Brna. Podle Mohapla dostane práci dalších několik desítek českých firem, kabeláže např. dodá firma Ray Service ze Starého Města, speciální zástavby provede pardubická společnost Retia.

A práce by mělo být na několik let, protože armáda má v plánu postupně pořídit až 300 titusů až za 20 miliard korun a vybavit jimi skoro všechny jednotky. Zatím by mělo 20 kusů jít k dělostřelcům jako vozidlo pro koordinaci palebné podpory, 36 vozů bude spojovacích a šest velitelsko-štábních.

Generální štáb s vozy počítá hlavně pro sedmou mechanizovanou brigádu z Hranic. Výhledově by vojáci chtěli auta v dalších provedeních. „Jako příklad mohu uvést zdravotnická vozidla,“ řekla Právu mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

V Kopřivnici věří, že budou výhledově vyrábět i pro jiné armády. „Nexter vyrábí pro francouzskou armádu šestikolku Griffon (na podvozcích Renault), ale titus s podvozky Tatra má být exportní artikl,“ poznamenal Mohapl.

TDV se zatím ekonomicky daří, loni měla tržby 826 milionů korun a zisk před zdaněním 50 milionů korun. Z toho více než třetina tržeb pochází z exportu.