Tatra ukázala vizualizaci nového projektu T 162 „Karel“, unikátní speciál původně mířil na Dakar

Společnost Tatra Truck se na svém náborovém webu Chci do Tatry nedávno pochlubila novým projektem s označením Projekt T 162 „Karel“, navazujícím na vizi závodního speciálu z osmdesátých let. Nový speciál ovšem dostane tu nejmodernější techniku a čeká ho zcela jiné určení.

Základem projektu byl koncept soutěžního speciálu s označením T 162 EX 7.440 4×4.1, který měl vzniknout na základech tou dobou vyvíjené modelové řady Tatra 162 a jehož cílem bylo porazit na Dakaru extrémně výkonný závodní kamion DAF Turbotwin, schopný porážet i závodní osobní vozy.

Speciál Tatra, za jehož návrhem z července 1987 stál Jaroslav Krpec, měl být osazen vzduchem chlazeným dvanáctiválcem, umístěným vzadu před zadní nápravou, přičemž převodovka měla být pod kabinou. Motor měl mít přeplňování minimálně dvojicí turbodmychadel, ve hře však byla i možnost se čtyřmi turbodmychadly.

Jak lze rozklíčovat z názvu, výkon měl dosahovat okolo 440 kW (595 koní), zatímco váha měla být okolo 7 tun. Do karet v souboji s turbotwinem měla hrát i lepší aerodynamika kapotované tatrovky. Ostatně ta se zkoušela na modelu v měřítku 1 : 10, který je dnes součástí expozic Muzea nákladních vozidel Tatra v Kopřivnici.

Realizaci projektu zabránila tragická nehoda speciálu DAF Turbotwin na Rallye Paříž-Dakar v roce 1988, po které byly závody kamionů na dva roky zrušeny. Po obnovení v roce 1990 se pravidla zásadně změnila a vyžadovala homologaci dle FIA, která projekty, jako byla Tatra T 162 s motorem vzadu či speciály se dvěma motory, vylučovala.

Stavbu současného speciálu s označením projekt „Karel“ odstartoval v polovině roku 2023 nález původní kabiny nerealizovaného modelu Tatra T 162 na Slovensku, za kterým stál Petr Čapka, velký fanoušek Tatry. Ten měl v plánu realizovat speciál T 162 ve své režii, po konzultaci s Radomírem Smolkou, členem představenstva a ředitelem úseku výzkumu a vývoje Tatra Trucks, a. s., ale pochopil, že projekt by byl nad jeho síly.

Projektu se ovšem ujala samotná automobilka, která kabinu odkoupila a začala pracovat na novém projektu. Jeho základem je ale stále původní kabina, která byla zrenovována a detailně naskenována do 3D modelu.

Hlavním garantem projektu v automobilce se stal Martin Piskoř, který poskládal podvozek s rozvorem 4000 mm dle původního nákresu Jaroslava Krpce a osadil ho moderní technikou - dvanáctiválcem Tatra v posledním vývojovém stadiu a převodovkou Tatra s elektronickým řazením.

Kombinace starého návrhu, který navíc nebyl zcela dokončený, a moderní techniky pak vytvořila zajímavý projekt, který přináší nové výzvy a neotřelá řešení. Podle automobilky už dokonce vedl k vytvoření přihlášky patentu na nové řešení diferenciálu a uspořádání podvozku s páteřovou nosnou rourou.

Radomír Smolka, který je iniciátorem projektu „Karel“ a v minulosti se podílel na záchraně první ze dvou dakarských tatrovek 815VE 6×6, pak v rozhovoru na Chci do Tatry uvedl, že projekt má od začátku propojit historii a současnost společnosti. Pod původním kabátem tak bude moderní technika i elektronika.

Vůz, na jehož vývoji a výrobě pracují dobrovolníci z celé automobilky, by měl plnit především marketingovou roli, takže bude předváděn při různých akcích a bude demonstrovat schopnosti a techniku značky. Vyloučen však není ani start na Dakar Classic, pokud se podaří najít shodu s organizátory. Zatím se však jedná o velmi vzdálenou vizi.

Práce na vozidle a jeho kompletace budou probíhat přímo v Kopřivnici, ačkoli některé díly možná budou muset být vyrobeny u různých specializovaných dodavatelů, což platí například pro laminátové díly. Motor Tatra by měl mít objem devatenáct litrů a podvozek by měl být na úrovni aktuálních soutěžních speciálů Tatra (chcete-li Praga).

A proč jméno Karel, odkazující na Karla Lopraise? „Vyjadřuje samozřejmě úctu a obdiv k šestinásobnému vítězi Dakaru panu Karlu Lopraisovi, člověku, který bez přehánění ‚Tatru naučil vítězit‘. A se vším hlubokým respektem ke všem osobnostem spojeným s Tatrou ji proslavil nejvíce,“ uvedl Radomír Smolka.