Článek
Země landroverů – tak se říká oblasti v nepálsko-indickém pohraničí, ve které zajišťují obsluhu stařičké landrovery. Z regionálního centra Maneybhanjangu, ležícího skoro tak vysoko jako vrchol Sněžky, vyrážejí pravidelně do Sandakphu ve výšce 3636 m n. m. Cesta je dlouhá asi 30 kilometrů, ale trvá více než hodinu.
Asfalt totiž aby člověk pohledal. Jistě, některé úseky vyasfaltované jsou, ale většina trasy je sjízdná jen terénním autem. Landrover toto místo navštívil v rámci oslav sedmdesátého výročí značky.
Stroje, které v okolí Maneybhanjangu jezdí, nevoní novotou. Jak ukazuje video, řada z nich má světla v masce chladiče; těch se vůz zbavil v roce 1971. Tehdy se ještě nejmenoval defender, říkalo se mu prostě „landrover“ a v roce 1971 se začala vyrábět třetí série.
Nejstarší kus pochází z roku 1957 a jeho řidič si váží jednoduchosti. Ta totiž znamená podstatně snazší údržbu, o kterou se starají místní mechanici, žádný autorizovaný servis značky.
Ovšem, samozřejmě – video neukazuje terén, který by moderní SUV nezvládla. Třebaže podmínky jsou jistě náročné, staré landrovery nejsou jedinými auty, která by se tu dala používat.
Tím pravým důvodem je něco jiného: je to právě jejich jednoduchost a absence jakékoliv elektroniky, díky které zde zůstávají v činnosti. Servis jakéhokoli složitějšího auta je o mnoho náročnější.