Článek
Začátkem šedesátých let byl ještě pohon všech kol spojován s "užitkovým vozidlem". Pouze vojenské, stavební a terénní automobily používaly pohon všech kol. Tato auta dávala přednost maximální trakci před jízdním komfortem. Byla mj. pomalá, ale nekompromisní při jízdách v těžkém terénu. V 70. letech se zvýšily výkony motorů a tím i rychlost aut. Tehdy poskytl princip pohonu čtyř kol technický potenciál pro efektivnější a lépe kontrolovatelný přenos hnací síly na vozovku. Pro Subaru se stal výzvou požadavek společnosti Tohoku Electric Supply Company, která zajišťovala zásobování elektřinou na severu japonského ostrova Honšú, na takové auto, kterým by pracovníci bez problémů a bezpečně dorazili na pracoviště i v zimě.
Obdivuhodný Leone
A tak Subaru vyvinula model Leone Station Wagon AWD: v září 1972 oslavil první osobní vůz s pohonem všech kol svou premiéru. Leone vyřešil poptávkový boom po vozu, který v zasněžených a hornatých oblastech Japonci potřebovali. Navíc se na světových trzích prosadil i svou zvláštní originalitou. Hodil se přesně do začátků společnosti, propagující volný čas, rozmach sportovních aktivit jako rybaření a lyžování. Subaru Leone Station Wagon AWD se stal nejprodávanějším osobním autem s pohonem všech kol na světě a zárodečnou buňkou technologie pohonu všech kol Subaru.
Dlouho trvalo, než ostatní výrobci následovali trend pohonu všech kol: 8 let po Subaru Leone Station Wagon AWD přinesla Audi v roce 1980 konečně na trh U-Quattro.
Uvnitř ani zvnějšku se model Subaru Leone Station Wagon AWD nelišil od modelů s předním pohonem. Přesto měl připojitelný pohon všech kol přenášející výkon motoru také na zadní osu. Jeho jízdní stabilita a trakční schopnost se podstatně zlepšily. První ze všech osobních aut s pohonem všech kol bylo 4 m dlouhé, 1,5 m široké, 1,39 m vysoké a vážilo 855 kg. Pod kapotou pracoval vodou chlazený čtyřválcový motor Boxer, který měl výkon 53 kW při 6400 ot./min., objemu válců 1361 cm3 a maximální točivý moment 100 Nm při 3600 ot./min. Také podvozek tohoto vozu se nacházel na výši své doby: disponoval nezávislým zavěšením předních kol McPherson a šikmým zavěšením kol vzadu.
Reprezentant moderny
Se svými předky má Subaru Impreza S202 STi sotva něco společného. Reprezentuje současný stav techniky. Permanentní pohon všech kol rozděluje sílu na všechna čtyři kola přes centrální diferenciál se samočinnou viskózní spojkou a "Suretrac" diferenciály na přední a zadní ose.
Zkratka STi v názvu znamená Subaru Tecnica International Inc., což je stoprocentní dceřinná společnost Subaru, která je zodpovědná za motorsport a vývoj rychlých sportovních vozů pro běžný silniční provoz. STi hraje u Subaru roli, která je prakticky srovnatelná s AMG u Mercedesu a M GmbH u BMW.
Pod kapotou uvedené Imprezy pracuje dvoulitrový motor Boxer EJ 20, který je znám z Imprezy, Legacy a Forestera. Projevuje se však výkonem 235 kW při 6400 ot./min. a maximálním točivým momentem 384 Nm při 4400 ot./min. Dva vačkové hřídele na každou řadu válců, čtyři ventily na válec, optimalizovaný profil sací vačky, senzor kvality směsi, víceotvorové vstřikovací trysky, větší sací kanály, větší turbodmychadlo i s přizpůsobeným chladičem plnícího vzduchu, aktivní kontrolní systém AVCS, který uzpůsobuje variabilní časování rozvodů, větší vzduchový filtr, větší olejový chladič, 17palcová kola z lehké slitiny RAYS s pneumatikami o rozměrech 225/45 ZR 17 dále dokladují tuto technickou modernu. O zpomalení 1330kilogramové Imprezy S202 STi se starají kotoučové brzdy Brembo s vnitřním chlazením, čtyřkanálové ABS a elektronický rozdělovač brzdné síly EBD.
Počet vyrobených kusů Imprezy S202 STi je limitován pouze 400 kusy, které jsou mimochodem už vyprodány.
Větší bezpečnost
Auta se stálým pohonem všech kol mají náskok v aktivní bezpečnosti. Jejich hnací systém přenáší výkon motoru tím nejoptimálnějším způsobem na vozovku. Co je rovněž důležité: hnací síla neovlivňuje chování volantu a všechny vozy Subaru přesvědčují svými jednoznačnými a předvídatelnými jízdními vlastnostmi.
Způsob pohonu a rozdělení síly značně určují, kdy je dosaženo bodu, ve kterém je překročena maximální hodnota tření mezi pneumatikami a povrchem vozovky. Příklad: motor dosáhne výkonu 100 kW, každé poháněné kolo může za určitých podmínek přenést v podélném směru maximálně 30 kW. U dvoukolového pohonu předává motor na každé poháněné kolo (100: 2) 50 kW - tj. o 20 kW více, než kola snesou. Výsledek: kola se protáčejí. Pohon všech kol naproti tomu rozdělí 100 kW rovnoměrně, tedy 25 kW na každé kolo. Výsledek: kola se neprotáčejí. Tento rozdíl platí za všech podmínek, nabývá však významu na různých površích s nízkými hodnotami tření. Čím větší nebezpečí nehody, tím významnější je výhoda bezpečnějšího pohonu čtyř kol.
U Subaru je tento princip nadále vylepšen. Pokud kola jedné nápravy začnou nepatrně prokluzovat, změní se samočinně poměr sil přenášených jednotlivými nápravami tak, že výkon se na protáčející se kola sníží a na neprokluzující kola se zvýší.
