Srážka se zvěří stojí čím dál více, v listopadu hrozí divočáci

„Za celý rok 2021 došlo k 15 261 dopravním nehodám se střetem se zvěří (meziroční nárůst o 5,6 %) s celkovou výší škody 631 milionů Kč (nárůst o 14,7 %), což představuje průměrnou výši jedné dopravní nehody cca 41 tisíc Kč (nárůst o 8,6 %),“ říká Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.

Podle Patrika Nauše z Generali České pojišťovny průměrná škoda vyplacená z autopojištění už za letošní rok překročila dokonce 46 000 Kč. Jen zmíněná pojišťovna řešila za devět měsíců letošního roku přes 6 tisíc pojistných událostí, za něž vyplatila motoristům více než 280 milionů korun.

„Náklady na pojistné události rostou společně s tím, jak se zvyšují ceny materiálů, náhradních dílů, ale také práce v servisech,“ doplnil Nauš.

Nejvíce střetů se zvěří se za poslední půlrok odehrálo ve Středočeském kraji, kde jich bylo celkem 1622. V tomto kraji se také nachází jeden ze tří nejhorších úseků pro střet se zvěří v Česku vůbec.

Jde o úsek silnice č. 608 mezi Zdiby a Prahou-Novými Chabry, kde se na pouhých 94 metrech odehrálo 7 nehod. Jde o místo přesně na pomezí dvou krajů. Odhad hmotné škody dosáhl 348 tisíc.

Co do četnosti srážek se zvěří figuruje na druhém místě Vysočina, kde se událo 1027 nehod. Nejkritičtější místo na Vysočině představuje část silnice 360 na půl cesty mezi Pocoucovem a Trnavou. Na úseku o délce 188 metrů došlo k 10 nehodám se zvěří. Odhad vzniklé škody určila Policie ČR na 525 tisíc Kč.

Třetím krajem, kde zvěř nejčastěji ukončila život po kontaktu s vozidlem, byl Ústecký. Za sledované období tam bylo registrováno 924 nehod. Vůbec nejhorším místem na Ústecku je frekventovaná silnice I/13 mezi Jirkovem a Komořany.

Pod koly v dlouhodobě sledovaném období skončilo 11 zvířat, a to na 178metrové pasáži hned za mimoúrovňovou křižovatkou směrem z Jirkova. Škoda podle odhadů policie činila 330 tisíc korun.

Drtivou většinou sražené zvěře je vysoká, ovšem pozor, v listopadu jsou velmi aktivní také divočáci, ti navíc působí ještě větší škody.

„Pětasedmdesát procent všech nehod při střetu se zvěří nastává po střetu vozidla se srnou, druhé nejčastější zvíře, které je příčinou nehod při střetu se zvěří, je v 11 % divoké prase. V případě střetu se srnou vychází průměrná výše škody na vozidle 31 947 Kč, zatímco v případě nehody s divokým prasetem se jedná o 44 626 Kč, tedy o 40 % více, než je tomu u střetu se srnou,“ dodává Jedlička data za celý loňský rok.

„Nejvíce rizikový měsíc z pohledu srážek s vysokou zvěří je květen, druhé maximum je pak v říjnu. U nehod s divokým prasetem je to však jiné. Počet nehod kontinuálně od února roste a kulminuje na přelomu 3. a 4. čtvrtletí. Nejrizikovější je říjen a listopad, kdy je počet nehod téměř trojnásobný oproti jarním měsícům,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends.

Zvěř je aktivní zejména za rozbřesku a soumraku – což se bohužel kryje s dopravními špičkami na silnicích. K největšímu počtu nehod tak dochází mezi pátou a sedmou hodinou ranní a šestou a devátou hodinou večerní. Větší ostražitost řidičů je tedy namístě.

Změna času z letního na zimní znamená především příchod tmy a šera do období, kdy dominuje dopravní špička. Zatímco zvěř své chování nemění, motoristé na silnice vyrážejí za situací, kdy kvůli posunu času odpoledne slunce zapadá stále dříve.

„Z našich statistik jasně vyplývá, že riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to právě ranní hodiny, kdy počet střetů s vozidlem na podzim roste až čtyřnásobně. Absolutně nejhorší je ale celoročně období kolem 22. hodiny,“ říká Nauš.

Doporučení odborníků jak z oblasti dopravy, tak ochrany přírody se shodují:

Jak se zachovat, pokud již ke srážce auta se zvířetem dojde? Z místa neodjíždějte, zavolejte policii, která zjistí majitele zvířete, či přivolá místní myslivecké sdružení. Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám.

V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat. Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

Při poškození vozidla se motoristé mohou obrátit na svou asistenční společnost. Náhradu škody na poškozeném vozidle pojišťovna vyplatí pouze v případě, že jste pro tento případ pojištění. Krytí pro případ střetu se zvěří bývá součástí havarijního pojištění, popř. připojištění střetu se zvěří u povinného ručení.

„Asistenční společnost však motoristovi, který se střetl se zvířetem, pomůže prakticky vždy, bez ohledu na to, zda má sjednané speciální pojištění pro krytí tohoto typu škod,“ říká Aleš Povr, tiskový mluvčí České asociace asistenčních společností.