Článek
Škodovka vyráběla v Mladé Boleslavi vozy stojící na žebřinovém rámu s tuhými nápravami už od 20. let minulého století. V dekádě následující však měla přijít změna, a to z pera inženýra Josefa Zubatého - páteřový rám.
Konstruktér Zubatý se v roce 1931 vrátil z osmiletého pracovního pobytu v zahraničí a od léta 1932 vyvíjel u Škodovky novou koncepci. Původně pracoval na nosníku obdélníkového průřezu, který byl vpředu rozvětvený pro uložení motoru. Kardanová hřídel vedla sílu motoru k zadní nápravě, jejíž kola byla zavěšena kyvnými polonápravami a odpružena listovými pery.
První prototyp vyjel do provozu už v září 1932, výročí slaví začátek dodávek takto stavěných modelů 420 zákazníkům - ty odstartovaly v dubnu 1933. Zrovna v době, kdy světová hospodářská krize byla v Československu na svém dně.
Od kliky k tlačítku. Škoda přiblížila historii startování aut
Konstrukce s páteřovým rámem měla oproti žebřinovému výhody ve vyšší tuhosti a nižší hmotnosti. Škoda 420 byla asi o dva metráky lehčí než model 422. Nezávislé zavěšení zadních kol také znamenalo lepší komfort jízdy, byť přední náprava byla stále tuhá.
Od roku 1934 nahradil obdélníkovou „páteř“ nový design s kruhovým průřezem. První model, který ho dostal, byl model Popular. Také přední kola dostala nezávislé zavěšení. A protože tato koncepce byla velmi variabilní, záhy na ní stály i ostatní škodovky včetně osmiválcového superbu 4000 či vojenského speciálu Škoda 903, který měl dokonce tři nápravy a pohon 6×4.
Stejný technický základ měly i škodovky z 50. let, tedy 1200 „Sedan“, octavia, felicia či užitková 1202, která se vyráběla až do roku 1973. V zahraničí však používali škodovácký páteřový rám ještě déle - pro turecký pick-up Škoda 1202 Kamyonet, který se vyráběl v letech 1971-1980. Kromě něj na něm jezdila i novozélandská trekka či pákistánský skopak.