Článek
„Ta značka VOS znamená vládní osobní speciál,“ vysvětlil ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek. Škoda VOS byla posledním osobním autem vyrobeným ve Vysokém Mýtě, od té doby se zde vyrábějí jen autobusy.
„Vůz se vyráběl asi pět let, ale všechny údaje, které se ho týkají, byly založeny v režimu tajné, takže informace se sbírají spíš náhodně a z druhé ruky,“ vysvětlil Junek. Jisté je, že vozem jezdili Klement Gottwald i Antonín Zápotocký a první tajemníci a předsedové komunistických stran nejen v sovětském bloku, ale i přední komunisté v západoevropských zemích i jinde. Potvrdit to však mohou jen dobové fotografie a archivní filmové žurnály.
„Dodnes je tento vůz zachován ve sbírkách v Rumunsku, ale třeba i v Číně,“ tvrdí Junek.
Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě získalo do svých sbírek unikátní pancéřovanou limuzínu Škoda VOS. Na snímku ředitel muzea Jiří Junek předvádí získanou limuzínu.
Auto mělo parametry obrněnce
Pro konstruktéra to byl oříšek, protože to musel být vůz poskládaný z tuzemských komponent. Auto proto vzdáleně připomíná Škodu Sedan. „Má taky škodovácký podvozek, motor musel být silnější, takže je z nákladní pragovky,“ přikývl Junek.
Vozidlo pro československé i zahraniční vládní činitele se ve Vysokém Mýtě vyrábělo v letech 1948 až 1953.
Konstrukci, vývoj a další úpravy však ovlivnily především manželky stranických a vládních činitelů. „Například bylo známo, že při ověřování prototypu se paní Marta Gottwaldová, která měla poměrně rozměrné pozadí, nemohla na zadní sedadlo vejít, tak se musel ten prostor zvětšit. Manželka ministra obrany Alexeje Čepičky byla v té době těhotná, takže vůz dostal měkčí pérování,“ tlumočil Junek drobné epizodky, které ještě dodnes přežívají mezi potomky zaměstnanců bývalé Karosy.
Pancéřovaná limuzína Škoda VOS
Vůz se vyráběl ve dvou verzích. První, v lehkém pancéřování, byl spíš pro doprovod a auto vážilo 3,6 tuny, supebezpečná vládní verze měla dvojitý pancíř a vůz vážil skoro 4,5 tuny. Motorem proto musel být pragovácký šestiválec o obsahu pěti litrů. „Spotřeba tomu odpovídala, byla přes 30 litrů na sto kilometrů a auto muselo mít i speciální pneumatiky, aby tu tíhu uneslo,“ podotkl ředitel vysokomýtského muzea.
Junek má proto momentálně starosti i s tím, jak dostat exponát do patra muzea karosářství a zda jej strop unese. „Budeme se muset poradit se statikem,“ připustil Junek.
