Škoda má nové centrum pro vývoj a testy motorů, stálo 935 miliónů korun

Namísto zničené historické budovy lihovaru vyrostla poblíž technického centra Česana během pouhých dvaceti měsíců moderní čtyřpatrová budova, ve které se budou pro celý koncern testovat benzínové motory MPI nové řady EA211. Jde o nový tříválec 1,0 MPI pro novou fabii (a další koncernová auta) a čtyřválce o zdvihovém objemu 1,4 a 1,6.

Mladoboleslavská automobilka stála před lety před důležitým rozhodnutím, zda během velmi krátké doby postavit velké testovací centrum, nebo to nechat jiné značce koncernu. Podařilo se a do moderního testovacího centra koncern investoval 34 miliónů eur, tj. přibližně 935 miliónů korun.

Uvnitř budovy je 21 zkušebních stanic, přičemž motorových brzd (dynamometrů) je zde patnáct. Ty nejvýkonnější dokážou otestovat motory o výkonu až 400 kW, týká se to pohonných jednotek pro tým Škoda Motorsport.

Zkoušet je zde možné nejenom benzínové motory, ale i diesely, případně jednotky spalující CNG, LPG, etanol. Do budoucna bude možné zkoušet i elektromobily. Ve vývoji pracuje ve Škodě na 1700 pracovníků, pohonnými jednotkami se zabývá 90 lidí.

Všechny motory z Mladé Boleslavi musí fungovat po celém světě, což podle Martina Hrdličky, vedoucího vývoje podvozků a agregátů, není jednoduché. Kupříkladu v Evropě se stále používají tři emisní normy, které jsou v Evropské unii, jež pomalu chystá přechod na Euro 6, zakázané.

Kupříkladu Albánie a Bosna a Hercegovina stále využívají Euro 2, na Ukrajině je platná emisní norma Euro 3 a Rusko nebo Srbsko „jedou” podle Euro 4.

„Pokud by Albánec do svého auta s motorem splňujícím Euro 5 natankoval zdejší nekvalitní palivo, rozsvítí se kontrolky a auto mu nepojede,” vysvětluje Martin Hrdlička. A naopak, pokud pojedete s novým autem do Albánie a budete chtít ušetřit, takže místo u značkových čerpacích stanic natankujete nejobvyklejší palivo, může se vám stát, že vám auto také nepojede.

Motory se tak musí přizpůsobit jednotlivým zemím, v potaz se bere i nadmořská výška, prašnost či průměrné teploty vzduchu.

Zdejší centrum je zodpovědné i za lokalizaci motorů. To znamená, že motor vyráběný v Číně a z čínských součástek musí fungovat stejně jako ten vyrobený v Boleslavi. Každý z motorů má na 250 různých součástek, přičemž nejsložitější jsou z hlediska kvality hlava a blok.

Zajímavostí je, že akusticky odstíněné velíny za motorovými brzdami, kam během zkoušek obsluha nesmí, mají neprůstřelné sklo. Je to kvůli bezpečnosti, protože by se mohlo stát, že třeba ojnice by ve značných otáčkách mohla z motoru při některém testu vyletět a prolétnout skrz sklo.

Obsluha má k dispozici kameru se zoomem, takže si může během testování prohlížet viditelné části motoru.

Součástí budovy jsou palivové nádrže, které mají kapacitu 14 tisíc litrů. Podle Jana Pavlíčka, vedoucího vývoje motorů, se nové palivo zaváží i dvakrát týdně. Mezi nejdelší testy, které zde motory absolvují, patří nonstop zatížení po dobu 1100 hodin, tj. motor pracuje v kuse bezmála 46 (!) dní.

Velké šedé betonové plochy působí během přesunu z jednotlivých pater odtažitě, vnitřek budovy je ale světlý, a hlavně obsahuje špičkové technologie. Myslelo se i na ekologii.

Nejenom že boky budovy prorostou zelení a v areálu dle slibů automobilky bude zaseto 48 tisíc metrů čtverečních zeleně, ale k vytápění budovy slouží rekuperace. Tato energie vzniká při testech motorů, z chladicího okruhu a z odvětrávání.

Budova samozřejmě není soběstačná, ale kdyby se rekuperací získalo zpět i třeba 10 procent vydané energie, je to smysluplné šetření cenných energetických zdrojů.

Mimochodem elektrický příkon celé budovy činí 11 800 kVA, tedy zhruba jako 337 rodinných domů. Do chladicích věží proudí voda z blízké řeky Jizery, ročně se tak ušetří 16 tisíc kubíků pitné vody.

Centrum zatím jede ve zkušebním provozu, naplno se rozjede nejpozději koncem letošního roku. Velmi důležité je, že v současné době jde o jednu z největších investic do vývoje v rámci České republiky.