Článek
„Byl to vážně silný náraz. V autě běžně jedete padesát, šedesát nebo i sto a simulátor jede jenom třicet a je to taková strašná pecka. Jsem z toho úplně šokovaná,“ uvedla slečna, která si náraz otestovala na vlastní kůži.
Simulátor nárazu vám zkrátka umožní zažít si dopravní nehodu nanečisto. „Když o bouračkách budete někomu vyprávět, je to pouze vyprávění, když ale někoho necháte prožít si náraz na vlastní kůži, tak každý vstává a říká si a sakra, co bych dělal, kdybych ten pás neměl.“ A o tom právě celá akce byla. Hlavním cílem Besipu bylo upozornit na důležitost zádržných systémů, ať už sedíte kdekoli ve voze.
Častým problémem je to, že lidé na zadních sedačkách mají pocit, že jsou tam v bezpečí a poutat se proto nemusí. Opak je ale pravdou. Svým neuváženým chováním ohrožují životy lidí, kteří sedí před nimi. „Když pojedete rychlostí padesát kilometrů za hodinu a narazíte, vaše tělo poletí dopředu a jeho hmotnost se v této chvíli ztřicetinásobí. Takže stokilová babička se najednou změní ve tři tuny hmoty, která letí na řidiče a může ho smrtelně zranit.“
Posuvný simulátor je ve svém principu velmi jednoduchý. Je to v podstatě tři a půl metru dlouhá nakloněná rovina, po které sjíždí dvousedadlový vozík o hmotnosti tři sta kilogramů, představující kabinu osobního automobilu. Obě sedadla umístěná za sebou jsou vybavena tříbodovými samonavíjecími bezpečnostními pásy. Sklon i délka dráhy vozíku jsou vypočteny tak, aby kabina simulovala náraz vozu rychlostí třicet kilometrů v hodině. Vznikne tak přetížení až 10 g, které trvá 50 milisekund, takže účastnící simulace si velmi názorně a rychle vyzkoušejí, proč být v jedoucím automobilu připoutáni.