Šampionem formule 1 bude jednou žena, věří závodník David Coulthard

V roce 2021 se skotský závodník David Coulthard proháněl ve formuli po centru Prahy i po Karlově mostě, tentokrát na něj čekal asfalt na karlínském nábřeží.

„Na Karlově mostě to bylo mnohem pomalejší a hrbolatější, ale tady je moderní městská plocha, a to je skvělé,“ říká při pohledu na trať, která ho čekala. Měla délku jednoho kilometru, nabízela rovné úseky i prostory pro otočky. Podle něj byla tak akorát, aby se osmiválcový motor mistrovského vozu ze sezony 2011 nepřehříval.

S racing týmem Red Bullu se už Coulthard podíval na nejrůznější místa po celém světě. „Byli jsme na vrcholu Burdž al-Arab v Dubaji na heliportu, byli jsme v Petře, jezdili jsme na prachu, sněhu, závodních tratích, zkusili jsme tak nějak všechno,“ shrnuje.

Existuje přesto nějaké místo, které by si chtěl jako závodník projet? „Jedno místo, kde jsem ještě nejel, je Skotsko, moje rodná země. Tak to by byla zábava, kdybychom mohli udělat něco tam, možná mezi Glasgow a Edinburghem, mezi těmito velkými městy,“ směje se jezdec, který je častým návštěvníkem Prahy.

„Mám tu přátele, měl jsem tu předtím byznys, je to prostě krásné město, milí lidé, skvělé restaurace, kultura, kavárenská kultura, je to srdce Evropy v mnoha směrech,“ pochvaluje si. „Mám rád českou kuchyni a samozřejmě české pivo, to je také velmi dobré,“ přiznává.

Na jeho oblíbené české jídlo se ho ale prý ptát nemáme, nedokáže ani říct, jaký je jeho oblíbený skotský pokrm. Rád zkouší různé kuchyně, chodí do lokálních restaurací a objednává si jejich speciality.

Kromě hlavního města se podíval i do dalších částí naší země, jež je podle něj velmi pěkná a přátelská. „Byl jsem na závodních okruzích v Brně, v Mostě. A před pár lety jsem si udělal malou tour na motorce, prostě jsem vyjel na pár dní na venkov,“ vzpomíná.

Podle lidí z jeho okolí se rád udržuje zaneprázdněný a pořád musí mít nabitý program. I mezi rozhovory s novináři na pražské akci využíval čas, odbíhal se pozdravit s fanoušky a podepsat se jim nebo nečekaně nasedl na kolo a jel se na něm na chvíli projet po trati, než se zase objeví další natáčecí štáb.

Velkým tématem je pro něj podpora a rovnoprávnost žen v motorsportu. „Moje sestra, která bohužel zemřela před devíti lety, závodila v autech. Byla o šest let mladší než já,“ vysvětluje. Takovou úroveň podpory jako on ale nezískala, i když prý byla za volantem snad ještě šikovnější.

„A já jsem toho litoval, protože podle mě skutečně měla talent stát se profesionálem. Nevím, jestli by to dotáhla na jezdkyni ve formuli 1, ale to není důležité, rovnoprávnost je o tom vytvářet stejné možnosti v závodění a dovolit ženám v motorsportu dostat se až na tu nejvyšší úroveň, na kterou mohou,“ vysvětluje svůj pohled.

Na památku sestry se tak zařekl, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby žádná dívka-jezdkyně, která na to má, nezůstala bez podpory a vedení. Co přesně pro ně s týmem dělá?

„Máme vědecky založený analytický program, do něj vstupují dívky, které už jezdí, které ukázaly, že mají touhu a schopnosti. A pak využíváme jedno sportovně-medicínské zařízení, které je jednou z organizací spolupracujících s formulí 1. To má všechna data o světových šampionech, o jejich fyzickém a mentálním stavu, jejich schopnostech, přípravě. A to, co děláme my, je, že dáváme těm dívkám stejnou podporu, jako mají profesionálové, aby na tom mentálně a fyzicky byly co nejlépe k rozvoji svého talentu,“ popisuje jezdec.

Sám věří, že na titul světového šampiona, resp. šampionky formule 1 jednou dosáhne žena. „Možná za 10 let, možná za 20 let, nevím, jak dlouho to bude trvat, ale věřím, že se to jednoho dne stane,“ je přesvědčený.

„Neexistuje podle vědy žádný fyzický důvod, který by naznačoval, že by ženy měly v motorsportu nějaký deficit. Ve sportech jako atletika, box, kde jsou jasné fyzické rozdíly, ženy nemohou rovnocenně soupeřit dohromady s muži, ale závodění v autech není o vašich svalech, je to o vašem mozku a schopnosti se rozhodovat,“ myslí si.

Na závěr má pro mladé jezdce, ať už chlapce či dívky, jednu radu. „Musíte tvrdě pracovat. Nemůžete očekávat, že budete ten nejlepší, ale dávat tomu jen 90 %. Nikdy nebudete úspěšní na nejvyšší úrovni, dokud tomu nedáte 100 %. Musíte sportem žít. A když jím budete žít a máte talent, budete úspěšní,“ vzkazuje.