Hlavní obsah

Samořídící auta můžou mít obří emise CO2 jen kvůli svým počítačům

Zpracovávání dat, podle nichž se autonomní vozy orientují v prostoru, může mít uhlíkovou stopu v megatunách CO2 ročně, zjistila studie univerzity MIT.

Foto: Jaguar

Jaguar I-Pace s technikou pro autonomní jízdu společnosti Waymo (ilustrační foto).

Článek

Autonomní řízení, k němuž se řada lidí upíná jako k vizi budoucnosti bez dopravních nehod, potřebuje pro svou činnost poměrně velký výpočetní výkon. Řídící centrum samořídícího auta se totiž musí rozhodovat okamžitě, stejně jako člověk, a k tomu zpracovává obrovské množství dat z kamer, lidarů, radarů a ostatních čidel.

Čím vyšší je úroveň autonomní jízdy, tím více senzorů vůz má a tím více dat musí zpracovat. Plné autonomní řízení, kdy vůz nepotřebuje volant ani pedály, je tedy samozřejmě nejnáročnější. A protože počítače potřebují energii, která se nevezme jen tak ze vzduchu, znamená to emise CO2.

Massachusettský technologický institut (MIT) odhadl, jaké množství démonizovaného oxidu uhličitého může zhruba celosvětová flotila autonomních vozů vypustit. Na jednom prototypu samořídícího auta vybaveného 10 kamerami a 10 neuronovými sítěmi výzkumníci zjistili, že za hodinu jízdy vůz provede 21,6 milionu rozhodnutí, píše web Dezeen, který zprávu přináší.

Řidič sedí v kanceláři. Německo pustilo do provozu auto na dálkové ovládání

AutoMoto

Miliarda autonomních aut na silnicích tedy znamená 21,6 biliardy rozhodnutí, pokud by každé auto jezdilo v průměru hodinu denně. V případě, že by v každém autě pracoval počítač s příkonem 840 W, to znamená roční emise 140 megatun CO2.

Je to hodně? Z hlediska CO2 nikoliv, toto množství podle výzkumníků znamená 0,3 % současných celosvětových emisí CO2. Z hlediska počtu aut docela ano, nejaktuálnější odhad počtu vozidel na světě, který se vztahuje k roku 2022, je podle webu Which Car? zhruba 1,45 miliardy. Z toho 1,1 miliardy tvoří osobní vozidla.

Pro odhadnuté roční emise 140 megatun CO2 by tedy musela většina aut, která jsou v současnosti na světě, být nahrazena novými autonomními vozy. To se dost pravděpodobně nestane, samořídící auta budou spíše součástí růstu celkového počtu aut na světě.

Zcela autonomní řízení je ještě daleko, říká šéf Volva

AutoMoto

Ovšem, takovéto emise pocházejí jen ze zpracování dat pro samočinnou jízdu. Další emise vzniknou při jízdě těchto aut z výroby elektřiny, která je bude pohánět, a další emise vzniknou při výrobě těchto aut. Volvo před několika měsíci zveřejnilo, že při výrobě elektromobilu vznikne o 70 % více emisí CO2 ve srovnání s konvenčním vozem.

Na druhou stranu, stejně jako bude procházet vývojem autonomní řízení, bude procházet vývojem i světový energetický mix. U něj existuje šance, že se bude přesouvat směrem k emisně čistším zdrojům, což celkové emise CO2 o něco sníží na straně výroby aut, jízdy elektromobilů i energie potřebné k běhu řídících systémů autonomních vozidel.

Odhad je to tedy jen velmi, velmi hrubý, ale otvírá otázku, kterou se dosud zabýval málokdo - otázku spotřeby energie systémů, které řidiči usnadňují řízení či ho rovnou přebírají.

„Má to potenciál stát se obrovským problémem. Ale kdybychom to řešili včas, mohli bychom vyvinout efektivnější autonomní vozidla, která mají od začátku menší uhlíkovou stopu,“ komentuje to spoluautor studie Soumya Sudhakar.

Podle výzkumníků je třeba zlepšovat efektivitu počítačových procesorů rychleji, než se to děje nyní, aby spotřebovávaly čím dál méně energie pro provedení stejného úkolu. Jednou z cest by podle nich mohlo být vytváření specializovaného hardwaru pro samočinné řízení.

Jak „vidí“ auto? Lidarové systémy se vyvíjejí i v Česku

AutoMoto

Výběr článků

Načítám