Článek
Venkovní teplota stoupá nad 35 stupňů Celsia a já nasedám na pozici spolujezdce závodního speciálu Martina Prokopa. Konkrétně toho na dálkové závody, který má připomínat Ford F-150. Kurtuji se do pětibodových pásů zírajíc na změť trubek a drátů, které se kolem mého sedadla vine jako příslušenství každého správného firemního „ajťáka”.
Mechanik se zarazí, když vidí, jak málo jsem se připevnil. V momentě, kdy už pochybuji nad tím, že to udýchám, přitáhne škrtiče ještě o pořádný kus a já se cítím trochu jako laboratorní myš. „Budeš to potřebovat,” prohodí rychle a zabuchuje dveře. Následuje sekvence, kterou vidíte na přiloženém videu.
Slavná vejtřaska má nástupce, Loprais s ní pojede Dakar
Udržet hlavu a myšlenky - natož číst itinerář
Inu, fakt, že video zkresluje, tady platí několikanásobně. Asi největší dojem máte v tu chvíli z toho, že se zoufale snažíte udržet vaši hlavu v rozumném úhlu - není divu, že svaly kolem krční páteře závodní piloti i spolujezdci speciálně trénují.
Jinak se ve zběsilém tempu soustředíte na obří krátery, na které se auto řítí rychlostí daleko přes 100 kilometrů za hodinu. Cítíte je, ale laik zvyklý na sériové vozy by spíš čekal, že mu kolo v ten moment přistane na klíně. V klíně mám místo toho brzy potom dost vlhko. Ne že bych to podcenil se záchodovou přípravou, ale když projedete brodem, často na vás dostříkne skrze auto, které není úplně těsné.
Ono totiž Shreka, jak autu říkají pro jeho přirozenou krásu, autem není úplně snadné nazývat. Základem je trubkový rám, který je přikrytý karbonovými panely. V minulé sezóně byl základem ještě laminát, ale v rámci drsné odlehčovací kúry už je tu všechno, co jen jde, ze zmíněných vláken. „Jsme na 1850 kilogramech suché váhy a dál už to moc posouvat nejde,” prozrazuje mi technický šéf tým MP Sports Ivan Matoušek.
Mustang v závodním
Pozoruhodné ovšem je, že motor podle pravidel Dakaru a příbuzných dálkových soutěží musí mít sériový základ. Tady je pětilitrový osmiválec z Fordu Mustang. Má odlišnou závodní elektroniku Cosworth, filtr, olejovou vanu nebo výfuk, jinak vše včetně pístů a dalšího musí být sériové. Co se týče náplní, podstatným rozdílem je takzvaný AF gas místo klasického benzinu.
„Rozdíl poznáte hlavně ve vysokých nadmořských výškách, kde se klasický benzin začne rozkládat na části, to AF gas je stabilní a používají ho v podstatě všichni,” říká Matoušek. A že ho mají k dispozici dost, vůz má 500 litrovou nádrž.
Zajímavé však je, že i přes úpravy a nespornou agresivitu agregátu z nízkých otáček, které využijete zejména v písku, má motor nižší výkon, než sériový, a to zhruba kolem 380 koňských sil, oproti 444 koňských sil standardního motoru. Zejména kvůli restriktoru v sání, který má 37 milimetrů.
I tak ale auto po nezpevněné trati doslova lítá s nevěřitelnou vervou. Přes nerovnosti se vcelku ladně nese díky dvojitým tlumičům na každém kole. Pro snadný servis jsou pak nápravy téměř identické.
V Pístově u Jihlavy však tým moc netrénuje. Překvapivě se dozvídám, že je tu až příliš náročný terén. „Každý rok je to horší a horší, zvlášť když je takové sucho. S takovými dírami se na Dakaru nesetkáte,” překvapuje svými slovy Matoušek.