Článek
O francouzských automobilech si můžete myslet, co chcete, ale pravda je, že Mégane R.S. (Renault Sport) patří již od roku 2004 k tomu nejlepšímu a nejzábavnějšímu mezi kompaktními sportovními vozy. Obě předchozí generace mimochodem svého času držely na Severní smyčce okruhu Nürburgring rychlostní rekordy mezi auty s pohonem předních kol. Novinka samozřejmě vychází z aktuální, v pořadí čtvrté generace typu Mégane, stojící na koncernové platformě CMF C/D aliance Renault-Nissan.
Na první pohled si všimneme rozšířených blatníků vpředu (+60 mm) i vzadu (+45 mm) nebo trojdílných mlhovek. Ty jsou, stejně jako hlavní světlomety, složeny výhradně z LED a kromě efektního „světelného podpisu“ pomáhají třeba nasvětlovat zatáčky. Samozřejmostí jsou prahové nástavce a specificky tvarované nárazníky, přičemž ten zadní ve své spodní části hostí členitý difuzor pro zvyšování přítlaku ve vysokých rychlostech a středem vedenou koncovku výfuku.
Také interiér Mégane R.S. vychází ze standardního provedení, ale liší se zejména znamenitými anatomickými sedadly. Příjemný kontrast s celkově černým čalouněním představují rudé stehování na volantu či sedadlech a další červené detaily.
Před do ruky skvěle padnoucím volantem s tlustým věncem je vidět digitální přístrojový štít, jenž mění svoji grafiku podle aktuálně zvoleného jízdního režimu. Škoda jen že v nejostřejším módu Race zmizí přehledný kruhový otáčkoměr a změní se do podoby nenápadných, špatně čitelných vodorovných sloupců v horní části štítu.
Osmnáctistovka o výkonu 280 koní
Technických detailů máme zatím k dispozici minimum. Pohon zajišťuje vpředu napříč uložený zážehový čtyřválec 1,8 l s výkonem 205 kW (280 k) při 6000 min-1 (točí ale až 7000 min-1), přeplňovaný dvojitým turbodmychadlem (twin-scroll). Agregát byl vyšlechtěn prodloužením zdvihu z jednotky 1,6 l (Clio R.S.), dostal nový výfukový trakt a hlavu a najdeme jej také v novém sportovním voze Alpine A110 (tam je ale napříč před zadní nápravou).
Poháněna jsou samozřejmě přední kola, a to buď přes šestistupňovou manuální převodovku, nebo šestistupňovou „dvouspojku“ EDC6. Předchůdce měl přitom „automatickou“ skříň sedmistupňovou, ale kvůli vysokému točivému momentu (390 N.m/4800 min-1) zde musela být použita převodovka zcela nová, odvozená údajně z dieselů (v Alpine je naladěn jen na 320 Nm).
Na rozdíl od „obyčejných“ méganů má R.S. jiné zavěšení předních kol s oddělenou těhlicí, aby vám, lapidárně řečeno, na výjezdu ze zatáčky motor netrhal volant z ruky. Jako jediný ve svém segmentu disponuje Mégane R.S. aktivním natáčením zadních kol. Jde o systém 4Control známý třeba již z větší řady Talisman (i ta stojí na stejné platformě). Při rychlostech do 60 km/h se plynule natáčí až o 2,7° proti pohybu kol předních, což v kombinaci se strmým převodem řízení vozu pomáhá manévrovat, a zážitek je to velmi příjemný.
I zadní kola se natáčejí
Nad touto rychlostní hranicí se zadní kola naopak natáčejí až o 1° po směru kol předních, což přispívá ke stabilitě při rychlé jízdě. Tento systém, nebo spíše celkové nastavení geometrie, však vede na běžných silnicích s kvalitním povrchem již při nepatrně rychlejší jízdě k razantní a nenadálé přetáčivosti, kdy se při prudším pohybu volantem záď prostě „utrhne“. A zvyknout si na to není snadné, jev přichází bez varování a bez ohledu na to, zda se zrovna kola natáčejí ve směru předních kol, nebo proti němu.
Na silničkách v okolí Jerezu s mnoha zatáčkami jsme měli dostatek možností ocenit znamenité vedení kol i na nerovnostech různých druhů (standardem vozů Mégane R.S. jsou adaptivní tlumiče s kapalinovými dorazy) i velmi dobře řadící dvouspojkovou převodovku, zatímco na slavném okruhu Circuito Permanente de Jerez jsme jezdili s dražší variantou Cup v kombinaci s manuální převodovkou.
Ta ve skutečnosti vyniká snad jen o 10 % tužšími pružinami a samosvorným diferenciálem Torsen, schopným v zatáčkách cíleně posílat většinu točivého momentu na vnější kolo, a tím zrychlovat na výjezdech (motor je stejný). Kvůli počátečním obavám z přetáčivosti jsme zrychlovali raději jen velmi pomalu, ale Mégane R.S. (Cup) v prostředí závodního okruhu složil reparát: přetáčivost byla v mezích příjemné asistence při stáčení se do zatáčky a vůz zde překvapoval ovladatelností a rychlostí.
Renault Mégane R.S. navazuje na své předchůdce v tom nejlepším. Tedy snad až na tu výše popsanou přetáčivost, jež dokáže být opravdu záludná: tvůrci očividně dospěli k názoru, že hravost předchozí generace je třeba zachovat, ale krapet to zřejmě přehnali. Uvidíme, jak na tom bude francouzská novinka s cenou, což bude v tomto případě pro zákazníky rozhodující: segment „hot hatchů“ je dnes totiž plný skutečně vynikajících a rychlých automobilů od Hyundai i30 N po Hondu Civic Type R.