První jízda se Škodou Superb - v čem potěšil, v čem zklamal

Hodnotit design je vždy ošemetné, protože platí „co člověk, to názor“. Takže jenom krátce. Osobně se mi Superb líbí, a to i přesto, že jako celek působí konzervativně a trochu usedle. Když se ale zaměříte na detaily, zjistíte, že druhá (nepočítáme-li původní limuzínu z třicátých let minulého století) generace Superbu nedostatkem sebevědomí rozhodně netrpí. A čtyři koncovky výfuků u vrcholné šestiválcové verze 3,6 FSI s pohonem 4x4 to jenom potvrzují.

:. Zadní světla nám připomínají ty z jaguaru XF; v obou případech ale platí, že vypadají dobře.foto: Novinky/Martin Žemlička

Při pohledu zepředu vyniknou podlouhlé světlomety a 3D tvar masky chladiče. Zadní dvoudílné světlomety integrované jak do blatníků, tak do víka zavazadlového prostoru působí rovněž elegantním a sebevědomým dojmem. Hodně připomínají zadní světla z nedávno uvedeného Jaguaru XF.

Ale abychom jenom nechválili - z některých pohledů vypadá zadní část příliš naroubovaně a ke zbytku auta se nehodí. Kromě toho se nám z designu nelíbí dva detaily - úzká dlouhá anténa pro příjem radiosignálu – zbytečně narušuje jinak relativně luxusní vzhled Superbu; konkurence většinou používá elegantní ploutvičky.

Druhá věc: tlumič výfuku při pohledu z boku nehezky „vyčuhuje“ z pod auta, působí, jako by nebyl pořádně přidělaný.

:. Dravá přední maska Superbu sluší, co říkáte?foto: Novinky/Martin Žemlička

Skvělou vychytávkou je škodovkou patentovaný systém TwinDoor: páté dveře se otevírají buď celé (jako u liftbacku) nebo se zvedne pouze víko (jako u sedanu). V praxi to funguje výtečně – k otevírání slouží dvě tlačítka, která ovládají elektromechanický systém. Zavazadlový prostor oproti prvnímu Superbu narostl o 85 litrů na současných 565 l (po sklopení zadních sedaček 1670 l).

Nový Superb jsme měli možnost vyzkoušet na německých dálnicích a točitých silničkách rakouských Alp, celkově jsme s autem ujeli více než 250 kilometrů. Oceňujeme velkoryse nabídnutý prostor pro posádku, a to jak vepředu, tak i vzadu.

Škoda jen, že středový tunel je stále dost široký, takže řidiči si nemohou pohodlně rozložit nohy od sebe. Dvoumetrovým jedincům také bude vadit klíček zapalování, o který si otlačí koleno (pokud si neposunou sedadlo až dozadu a nebudou řídit s propnutýma rukama).

Jinak pracoviště řidiče chválíme: volant s vhodnou velikostí se nabízí i v multifunkčním provedení; bíle podsvícené budíky jsou dobře čitelné. Ovládání tlačítek na středovém panelu je logické a přehledné; nový navigační systém nabízí dotykové ovládání a pevný disk o kapacitě 30 GB.

Dílenské zpracování bylo velmi dobré i přesto, že šlo o nultou sérii; pouze při rychlostech nad 160 km/h jsme slyšeli fičící vzduch od špatně utěsněných předních dveří. Šlo o typickou chybu nulté série – po přesednutí do druhého vozu jsme se s tím už nesetkali.

:. Dědeček Superb - model z třicátých let minulého století. Vzadu bylo neuvěřitelně mnoho místa pro nohy. foto: Novinky/Martin Žemlička

Vyzkoušeli jsme dva motory: benzínový 1,8 TSI a vrchol nabídky šestiválec 3,6 FSI s pohonem obou náprav, ale podstatně větší pohotovostní hmotností (1665 kg) než u 1,8 TSI (1454 kg). Šestiválec sice zrychluje hodně úderně v širokém spektru otáček, ale má vysokou spotřebu.

Pro Superb nám s ohledem na jeho založení přijdou vhodné dva motory – buď benzínový 1,8 TSI nebo dvoulitrový turbodiesel (více viz tabulka). Šestiválec s výkonem 260 koní (191 kW) je třešničkou na dortu; nicméně je určitě dobrým signálem, že jej Volkswagen „dovolil“ Škodě použít.

Co dodat? Nový Superb se povedl, o tom netřeba diskutovat. Bylo by hloupé jej řadit do vyšší střední třídy po boku BMW řady 5 nebo Mercedesu třídě E – sem nepatří pojetím ani cenou. Nicméně ve střední třídě, kam Superb skutečně patří, se možná budou dít věci.

Předchozí generace Superbu byla ne úplně ideálním prodloužením Passatu, nová je někde úplně jinde. Ford Mondeo, jedno z nejlepších aut střední třídy, ale i ostatní konkurenti by měli být na pozoru – mladoboleslavská novinka se už brzy nadechne k mohutnému útoku.